Jaromíra Kolárová
Chtěla bych ten strom

1984 | Nakladatelství Československý spisovatel

Hlavní postavu románu, dvacetiletou Zuzanu, poznáváme v okamžiku, kdy se přichází představit na své nové místo jako sekretářka ředitele velkého obchodního domu. Ze vzájemných sympatií mezi ní a jejím šéfem vznikne záhy obapolné citové vzplanutí; je však možné, aby mezi dvěma lidmi rozdílných generací a rozdílných život…ních zkušeností mohl být trvale takový vztah, který by odolal všem překážkám, jež přináší životní realita? Tento milostný příběh mladé sekretářky a jejího postaršího šéfa není ve vyprávění Jaromíry Kolárové lacinou moralitou. Autorka, jak už ostatně dokázala i ve svých předešlých dílech, se ani zde nevyhýbá ničemu, co patří k životu, věrna zásadě, že pro opravdu realistickou literaturu neplatí žádná tabu. Dovede se obdivuhodně vžít do mentality nejrůznějších lidí, dokáže barvitě líčit jejich pocity radosti, štěstí, odporu, nenávisti. Každá postava, byť epizodní, je mnohotvárná, dialekticky v sobě pojící klady i zápory. Chtěla bych ten strom je psychologicky pravdivý, přesvědčivý román z nejsoučasnější současnosti, bez kamufláží a literárně stylizovaných polopravd. Hlavní postavu románu, dvacetiletou Zuzanu, poznáváme v okamžiku, kdy se přichází představit na své nové místo jako sekretářka ředitele velkého obchodního domu. Ze vzájemných sympatií mezi ní a jejím …šéfem vznikne záhy obapolné citové vzplanutí; je však možné, aby mezi dvěma lidmi rozdílných generací a rozdílných životních zkušeností mohl být trvale takový vztah, který by odolal všem překážkám, jež přináší životní realita? Tento milostný příběh mladé sekretářky a jejího postaršího šéfa není ve vyprávění Jaromíry Kolárové lacinou moralitou. Autorka, jak už ostatně dokázala i ve svých předešlých dílech, se ani zde nevyhýbá ničemu, co patří k životu, věrna zásadě, že pro opravdu realistickou literaturu neplatí žádná tabu. Dovede se obdivuhodně vžít do mentality nejrůznějších lidí, dokáže barvitě líčit jejich pocity radosti, štěstí, odporu, nenávisti. Každá postava, byť epizodní, je mnohotvárná, dialekticky v sobě pojící klady i zápory. Chtěla bych ten strom je psychologicky pravdivý, přesvědčivý román z nejsoučasnější současnosti, bez kamufláží a literárně stylizovaných polopravd.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	290
Jazyk:	česky
Edice:	Žatva
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 2. 2026 12:29
Číslo položky:	1627585

O autorovi

Jaromíra Kolárová

Jaromíra Kolárová, rozená Setničková , byla česká spisovatelka, dramatička a scenáristka. Jaromíra Setničková se narodila v dělnické rodině, dětství prožila na periferii v Bubenči a dělnické kolonii v Holešovicích, což ovlivnilo část její prozaické i dramatické tvorby. V Praze vystudovala reformní reálné gymnázium, kde v roce 1938 složila maturitní zkoušku. Krátce poté odjela do Paříže, kde chtěla studovat, ale vrátila se a zapsala se na FF UK na obor čeština a francouzština. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 navštěvovala abiturientský kurz při obchodní akademii a v letech 1940 – 1945 pracovala jako referentka ve Svazu tesařských mistrů. V téže době se podílela na činnosti dětského amatérského loutkového divadla Domovina. Po válce se vdala a začala znovu studovat na FF UK, po narození druhého dítěte, syna Vladimíra, však studium ukončila. V letech 1947 – 1949 byla externí redaktorkou týdeníku Rolnické hlasy. Roku 1950 se i s rodinou přestěhovala do Ostravy; krátce působila v kulturní rubrice krajského deníku Nová svoboda, 1951 se stala tajemnicí pobočky Svazu československých spisovatelů. Poté pracovala jako lektorka Státního divadla v Ostravě. Když byl v roce 1952 její manžel zatčen a ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzen za velezradu, sabotáž a špionaž na 15 let do vězení, byla nucena pracovat jako úřednice Velkoobchodu průmyslovým zbožím . Byla jí znemožněna jakákoli publikační činnost, její hry byly staženy z repertoáru divadel, filmové synopse a scénáře nebyly realizovány. Po manželově podmínečném propuštění v roce 1959 a následné rehabilitaci v roce 1963 působila jako dramaturgyně nejprve v ostravském televizním studiu, po návratu do Prahy v r. 1965 pak v Československé televizi Praha. Na počátku roku 1968 byla redaktorkou nakladatelství Práce, záhy těžce onemocněla , o rok později je jí přiznán invalidní důchod. V letech 1969 – 1971 pobývala v ...

Více od autora