František Sokol Tůma
Na kresách : Román z Bezručova kraje

1972 | Nakladatelství Práce

"Vkládám Ti, náš slezský lide, tuto knihu do ruky a přeji si, abys v ní poznal sebe, své přednosti, chyby a vše, co jsem zachytil z Tvého života ... Bídu a hrůzu Tvé goralské země jsem veřejnosti na oči postavil, abyviděla,mnoho-li bylo na Tobě zhřešeno ..." Těmito slovy uvádí autor rozsáhlý pětidílný román , odehrávaj…ící se na těšínském jazykovém pomezí polsko-německo-českém ve druhé polovině minulého a na přelomu tohoto století. Na pozadí boje s nastupující germanizací a se zdůrazněním aspektů sociálních, politických a náboženských kreslí složité a nelehké osudy lidí tohoto kraje. "Vkládám Ti, náš slezský lide, tuto knihu do ruky a přeji si, abys v ní poznal sebe, své přednosti, chyby a vše, co jsem zachytil z Tvého života ... Bídu a hrůzu Tvé goralské země jsem veřejnosti na o…či postavil, abyviděla,mnoho-li bylo na Tobě zhřešeno ..." Těmito slovy uvádí autor rozsáhlý pětidílný román , odehrávající se na těšínském jazykovém pomezí polsko-německo-českém ve druhé polovině minulého a na přelomu tohoto století. Na pozadí boje s nastupující germanizací a se zdůrazněním aspektů sociálních, politických a náboženských kreslí složité a nelehké osudy lidí tohoto kraje.

Stav

Dobrý

potrhaná obálka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Alena Dostálová
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	541, [2]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Alena Dostálová
Edice:	Živé dědictví
Vydání:	13., opr. vyd
Vydáno v:	[S.l.]
Vystaveno:	3. 8. 2021 10:38
Číslo položky:	212285

O autorovi

František Sokol Tůma

František Sokol-Tůma , byl český spisovatel, novinář a dramatik. Narodil se v rodině Jakuba Tůmy a Josefy Tůmové-Wytejčkové. Měl šest sourozenců: Jána , Antonii , Josefa , Emanuela , Marii a Vojtěcha . 4. 3. 1879 se oženil s Barborou Novákovou . 11. 3. 1876 se mu ještě před svatbou narodila dcera Josefa. Začínal jako pekařský pomocník, potom se stal hercem kočovných společností pod pseudonymem Franta Tůma. Během své herecké kariéry ztvárnil celou řadu rolí, záhy začal psát také vlastní hry a režírovat. Po nezdařených pokusech o angažmá v kamenném divadle se rozhodl stát recitátorem a v této profesi byl velmi úspěšný. V roce 1893 přišel do Valašského Meziříčí, kde vydával časopis Radhošť. Po necelém roce město opustil a odešel do Ostravy, kde vydával postupně časopisy Radhošť , Ostravice, Ostravský obzor a Ostravan . Vzhledem k neúspěchu a postupnému zániku těchto periodik začal redigovat časopis Horník , což mu konečně poskytlo dostatečné finanční zajištění. Dne 24.března 1912 se na ustavující schůzi Moravského kola spisovatelů stal jeho členem. První předseda spolku V. K. Jeřábek tehdy napsal: „Vedeni ideálními snahami o povznesení citové kultury rázovitého lidu moravského, o rozkvět slovesného umění a písemnictví českého národa na Moravě, moravští spisovatelé – beletristé založili vlastní spolek. Vyšli z lidu, chtějíce mluviti k srdci lidu, podávati mu obraz jeho a zušlechťovati jej.“ Úspěšný a uznávaný jako dramatik a spisovatel začal však být až po 1. světové válce. Valašsko zůstalo jeho láskou, často se tam vracel a odehrálo se tam několik jeho prací románových i dramatických. Jiné se odehrávaly na Ostravsku, nejen na slezském venkově, ale zejména v hornickém prostředí, na které pohlížel nejen z hlediska sociálního, ale též z vypjatě českého nacionálního stanoviska, silně protiněmeckého, s varováním prot...

Více od autora