Bolesław Prus
Farao : román

1950 | Nakladatelství Práce

STRHUJÍCÍ ROMÁN ZE STAROVĚKÉHO EGYPTA Egypt se rozvíjel, dokud jednotný národ, energičtí králové a moudří kněží spolupracovali ve prospěch celku. Přišla však doba, kdy početní stav lidu poklesl válkami, útisk a vykořisťování ho zbavilo sil a příliv cizinců porušil etnickou jednotu. A když v zátopě přepychu utonula ener…gie faraonů a moudrost kněží a tyto dvě síly se pustily do zápasu o moc, dostal se Egypt pod vládu cizinců a světlo civilizace, planoucí nad Nilem po několik tisíciletí, zhaslo. To, co dále vypravujeme, spadá do 11. století před Kristem, kdy zanikla XX. dynastie, a po synu slunce, věčně žijícím Ramsesovi XIII., se dostal na trůn a čelo si ozdobil urem věčně žijící syn slunce Sem-amen-Herhor, velekněz Amonů. Bolesław Prus ve svém slavném románu Faraon podává velice věrný obraz prostředí starého Egypta. Své líčení opřel o pečlivé studium vědeckých pramenů, a tak na rozdíl od různých fantazií je román založen na skutečně historické představě a často dokonce cituje ze starých egyptských literárních památek. Jinak se ovšem strohými historickými údaji o faraonu Ramsesovi nikterak nedal omezovat v pestrosti i vzrušené napínavosti děje. Prus měl vynikající schopnost vytvořit napínavý dobrodružný a fantastický román a zde se mu naskytla skvělá příležitost široce rozvinout vzrušující děj, plný překvapujících obratů a zauzlení, do něhož dovedl originálně vložit tradiční osvědčené prostředky tohoto literárního druhu, jako je romantika tajných společností, podzemního labyrintu, dvojníka, záhad skoro detektivních, exotické erotiky. Neobyčejné bohatství ostře kreslených postav, vesměs pevně začleněných do dějové osnovy, jasně rozlišené typy různých národností a společenských vrstev, zasazené do malebného líčení starého Egypta, jeho života a zvyků, poskytují vzrušující zážitek – Prusův strhující klasický egyptologický román stále vyhledávají čtenáři po celém světě. STRHUJÍCÍ ROMÁN ZE STAROVĚKÉHO EGYPTA Egypt se rozvíjel, dokud jednotný národ, energičtí králové a moudří kněží spolupracovali ve prospěch celku. Přišla však doba, kdy početní stav lidu poklesl válkam…i, útisk a vykořisťování ho zbavilo sil a příliv cizinců porušil etnickou jednotu. A když v zátopě přepychu utonula energie faraonů a moudrost kněží a tyto dvě síly se pustily do zápasu o moc, dostal se Egypt pod vládu cizinců a světlo civilizace, planoucí nad Nilem po několik tisíciletí, zhaslo. To, co dále vypravujeme, spadá do 11. století před Kristem, kdy zanikla XX. dynastie, a po synu slunce, věčně žijícím Ramsesovi XIII., se dostal na trůn a čelo si ozdobil urem věčně žijící syn slunce Sem-amen-Herhor, velekněz Amonů. Bolesław Prus ve svém slavném románu Faraon podává velice věrný obraz prostředí starého Egypta. Své líčení opřel o pečlivé studium vědeckých pramenů, a tak na rozdíl od různých fantazií je román založen na skutečně historické představě a často dokonce cituje ze starých egyptských literárních památek. Jinak se ovšem strohými historickými údaji o faraonu Ramsesovi nikterak nedal omezovat v pestrosti i vzrušené napínavosti děje. Prus měl vynikající schopnost vytvořit napínavý dobrodružný a fantastický román a zde se mu naskytla skvělá příležitost široce rozvinout vzrušující děj, plný překvapujících obratů a zauzlení, do něhož dovedl originálně vložit tradiční osvědčené prostředky tohoto literárního druhu, jako je romantika tajných společností, podzemního labyrintu, dvojníka, záhad skoro detektivních, exotické erotiky. Neobyčejné bohatství ostře kreslených postav, vesměs pevně začleněných do dějové osnovy, jasně rozlišené typy různých národností a společenských vrstev, zasazené do malebného líčení starého Egypta, jeho života a zvyků, poskytují vzrušující zážitek – Prusův strhující klasický egyptologický román stále vyhledávají čtenáři po celém světě.

Stav

Dobrý

chybí obálka, zkosený hřbet, ex libris

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, zkosený hřbet, chybí obálka, Ex libris
Vazba:	pevná
Počet stran:	703
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Teissig
Překladatel:	Helena Teigová
Edice:	9. svazek ed. 9. svazek ed. Živé dědictví, ROD
Vydání:	První vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	7. 8. 2024 17:11
Číslo položky:	935020

O autorovi

Bolesław Prus

Aleksander Głowacki, známý pod pseudonymem Bolesław Prus , byl polský prozaik a publicista období pozitivismu a realismu, jehož tvorba odráží základní proměny společnosti ve 2. polovině 19. století. Byl také mimo jiné kronikářem Varšavy, filosofem, popularizátorem vědy či propagátorem turistiky a cykloturistiky. Narodil se 20. srpna roku 1847 ve městě Hrubieszów v Lublinském vojvodství. Jeho otec Antoni Głowacki byl ekonom se šlechtickými kořeny . Aleksandrova matka Apolonia Trembińska zemřela, když chlapci byly 3 roky. O šest let později mu zemřel také otec a o malého Aleksandra se starala jeho babička Marcjanna Trembińska, jež bydlela ve městě Puławy. Po její smrti se chlapec přestěhoval k tetě Domicele z Trembińskich Olszewské do Lublinu, kde 4 léta navštěvoval reálku . Poté bydlel ve městě Siedlce , kde se o něj staral o 13 let starší bratr Leon Głowacki, učitel historie. Společně se v roce 1862 přestěhovali do Kielc, kde Aleksander navštěvoval školu. Vlivem staršího bratra Leona, příslušníka strany „Červených“, 16letý Aleksander Głowacki v roce 1863 přerušil školu a účastnil se lednového povstání. 1. září byl raněn během potyčky ve vsi Białki, vzdálené 4 km od Siedlec. Dostal se ruského zajetí, ale vzhledem k jeho mladému věku a na přímluvu tety se mohl po propuštění z nemocnice vrátit do Lublinu a bydlet z rodinou. 10. ledna roku 1864 byla v „Kurierze Niedzielnym“ publikována jeho báseň Do Pegaza, podepsána pod pseudonymem Jan w Oleju. 20. ledna roku 1864 byl Głowacki za účast v povstání zatčen. Od ledna do května byl vězněn na Lublinském zámku a v kasárnách . Vojenský soud mu odebral šlechtický titul. Poněvadž jeho starší bratr Leon Głowacki trpěl nevyléčitelnou psychickou chorobou, staral se o Aleksandra strýc Klemens Olszewski. Po propuštění z vězení chlapec v Lublině opět chodil do školy, kterou ...

Více od autora