Knihy
Vzácné knihy
Bibliofilie
Mikoláš Aleš
Na hrobech indiánských

Mikoláš Aleš, Josef Václav Sládek
Na hrobech indiánských

1951 | Nakladatelství Československý spisovatel

Z bohaté americké žně Sládkovy byly do tohoto souboru vybrány jen básně a feuilletony, vztahující se k osudu Indiánů. Nejsou to jen romanticky sentimentální city, které mladého básníka k nim upoutaly, ale důkaz toho, že Sládka,který odejel z "rakouského žaláře" nadýchat se "volného vzduchu", neoslepil lesk amerických s…vobod, ale že naopak brzy poznal, že americ. demokracie má svůj rub, že je založena na nesvobodě, krvavém potlačení původních obyvatel Ameriky - Indiánů. Největší význam S. spočívá pak v tom, že nevidí jenom utrpení Indiánů, ale ve svých ostatních verších a feuilletonech poukazuje i na stejný osud amerických černochů a Číňanů a kriticky ukazuje i na kořen tohoto zla: "dolar, ten klet buď!" - Obžalobný Sládkův hlas nezní osamocen v českém umění. Také mladý M. Aleš tvoří své "Živly", obraz tragického zápasu domorodého plemene amerického s brutálností dobyvačné civilisace a s divokostí mateřské země. Básně a feuilletony Sládkovy a uhlové kartony Alšovy tvoří jeden celek, který je "skvělou manifestací svobodomilovného ducha české kultury a českého národa" . Z bohaté americké žně Sládkovy byly do tohoto souboru vybrány jen básně a feuilletony, vztahující se k osudu Indiánů. Nejsou to jen romanticky sentimentální city, které mladého básníka k nim upoutaly,… ale důkaz toho, že Sládka,který odejel z "rakouského žaláře" nadýchat se "volného vzduchu", neoslepil lesk amerických svobod, ale že naopak brzy poznal, že americ. demokracie má svůj rub, že je založena na nesvobodě, krvavém potlačení původních obyvatel Ameriky - Indiánů. Největší význam S. spočívá pak v tom, že nevidí jenom utrpení Indiánů, ale ve svých ostatních verších a feuilletonech poukazuje i na stejný osud amerických černochů a Číňanů a kriticky ukazuje i na kořen tohoto zla: "dolar, ten klet buď!" - Obžalobný Sládkův hlas nezní osamocen v českém umění. Také mladý M. Aleš tvoří své "Živly", obraz tragického zápasu domorodého plemene amerického s brutálností dobyvačné civilisace a s divokostí mateřské země. Básně a feuilletony Sládkovy a uhlové kartony Alšovy tvoří jeden celek, který je "skvělou manifestací svobodomilovného ducha české kultury a českého národa" .

Vyberte kus

Stav

Dobrý

vazba lehce povolená, některé listy se začínají uvolňovat, lehké oděrky

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý vybledlý hřbet obálky	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý vazba lehce povolená, některé listy se začínají uvolňovat, lehké oděrky	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč
Stav Mírně opotřebená vazba se začíná rozlepovat, vše drží	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 45 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, vazba lehce povolená, lehké oděrky, Některé listy se začínají uvolňovat
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	62
Jazyk:	česky
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Milé knížky
Vydání:	1. bibliofilské vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 9. 2024 9:32
Číslo položky:	980617

O autorech

Mikoláš Aleš

Mikoláš Aleš byl český malíř, kreslíř, dekoratér a ilustrátor, jedna z nejvýznamnějších osobností takzvané „Generace Národního divadla“, klasik českého umění 19. století. V ranějším období tvořil v pozdně romantickém stylu, přičemž vycházel z odkazu Josefa Mánese, později směřoval spíše k secesi. Jeho otcem byl František Aleš, písař a později městský tajemník, člen významné a zámožné mirotické rodiny, matkou Veronika Alšová, rozená Famfulová. Kvůli finančním potížím se celá rodina několikrát přestěhovala. V roce 1856 nejprve do Písku a následně do Prahy. Ani tam se však nepodařilo situaci zlepšit a Alšové se v únoru 1859 vrátili zpět do Mirotic. Kreslit začal už ve čtyřech letech. V roce 1862, podobně jako jeho dva bratři František a Jan, nastoupil na školu v Písku a v roce 1865 na gymnázium, které však pro neshody s jedním z tamních pedagogů musel opustit. Začal se učit malířem a roku 1867 vstoupil do druhé třídy písecké reálky, kde studoval až do roku 1869, kdy odjel do Prahy na Akademii výtvarných umění. Během studia si přivydělával vyučováním kreslení a drobnými ilustracemi. Jeho učiteli byli Josef Matyáš Trenkwald a Jan Swerts. V roce 1876 se zúčastnil demonstrace proti profesoru A. Woltmannovi, který během své přednášky v německém vzdělávacím klubu Concordia popřel sice existenci českého umění v době gotické a barokní; uvedl, že české umění pouze přejímalo v té době německé vzory. Čeští studenti, kteří přednášku navštívili, hlasitě protestovali a neopustili přednáškovou síň, na což profesor Woltmann reagoval vyklizením síně. Později protesty přerostly v potyčky mezi německými a českými studenty. Aleš byl potrestán několikadenním vězením a vyloučen z akademie. Po tom, co předčasně zemřeli oba jeho bratři , zemřela v roce 1869 také jeho matka. Otec se v roce 1874 znovu oženil, ale téhož roku zemřel. Protože se svou macechou se nikdy nespřátelil, zůstal ve 22 letech ...

Více od autora

Josef Václav Sládek

Josef Václav Sládek byl český spisovatel, básník, novinář a překladatel. Patří mezi zakladatele české poezie pro děti, spisovatele vlastence a představitele realismu. Byl jmenován členem České akademie císaře Františka Josefa I. Narodil se ve Zbirohu v domě č. p. 28 jako první z pěti dětí zednickému mistru Petru Sládkovi a jeho manželce Antonii, dceři zbirožského pekaře Josefa Mizery. Ve zbirožské obecné škole se mu v letech 1851–1856 jako nadanému žáku věnoval farář Pavel Šimandl, který mu zpřístupnil svou knihovnu, vyučoval jej literatuře a připravil pro další studium. V roce 1857 Sládek začal studovat na piaristickém gymnáziu na Panské ulici v Novém Městě v Praze při kostele svatého Kříže. Od roku 1953 zde sídlí Střední průmyslová škola sdělovací techniky. Pro neshody s třídním učitelem Eusebiem Durdíkem a kvůli německému vyučovacímu jazyku přešel v roce 1862 na české akademické gymnázium v Praze. Zde byli jeho spolužáky např. Jaromír Čelakovský, Svatopluk Čech, Emanuel Engel nebo Václav Robert z Kounic. Maturitní zkoušku zde složil v roce 1865. Ve studiu pokračoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde si kromě kursu filozofie zvolil fyziku a matematiku. Matematika však pro něj byla obtížná, a proto si v druhém semestru vybral přírodopis. Jelikož jeho rodiče chtěli, aby byl knězem, odmítli ho podporovat při studiích a nakonec se s ním rozešli ve zlém. Po rozchodu s rodiči se živil kondicemi. Později začal psát básně, vydával je a pracoval v nakladatelstvích spojených s lumírovci. Roku 1868 odjel do USA, kde vedl dobrodružný život. V Americe strávil dva roky , procestoval ji od Michiganu po Kalifornii a pracoval v mnoha zaměstnáních, většinou jako dělník. Zajímal se o osudy Indiánů a černochů, s nimiž pracoval, ale také o život Čechoameričanů. Pobyt v USA ho ovlivnil na celý život. Byl orientován především na anglo-americkou literaturu. Po návratu z Ameriky roku 1872 získal městské p...

Více od autora