Ferdinand Herčík
Na hranicích života : úvod do molekulární biologie

1963 | Nakladatelství Orbis

V populárně vědecké práci poznáváme aspoň fragmenty nové, i když ne zcela ohraničené vědy. Domníváme se, co jsou atomy, molekuly, makromolekuly, biologicky specifické makromolekuly, organismy jako makromolekuly, co je struktura protoplazmy, jak se uplatňují makromolekuly v buňce, jaká je úloha makromolekul v jiných živ…otních. pochodech i jaké jsou biologické účinky záření na molekulární úrovni. Ideologické problémy molekulární biologie uzavírají výklad. V populárně vědecké práci poznáváme aspoň fragmenty nové, i když ne zcela ohraničené vědy. Domníváme se, co jsou atomy, molekuly, makromolekuly, biologicky specifické makromolekuly, organismy jako mak…romolekuly, co je struktura protoplazmy, jak se uplatňují makromolekuly v buňce, jaká je úloha makromolekul v jiných životních. pochodech i jaké jsou biologické účinky záření na molekulární úrovni. Ideologické problémy molekulární biologie uzavírají výklad.

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý naražený hřbet	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	159 , 12 obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	41. svazek ed. 41. svazek ed. Malá moderní encyklopedie
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 11. 2024 11:6
Číslo položky:	1066720

O autorovi

Ferdinand Herčík

MUDr., RNDr., vynikající badatel v oboru radiobiologie a biofyziky. Byl synem akademického malíře Ferdinanda Herčíka Po maturitě se zapsal na Přírodovědeckou Fakultu MU . Již jako septimán začal pracovat v ústavu rostlinné fyziologie PřF pod vedením V. Úlehly; ten ho uvedl do biofyzikálního výzkumu na rostlinných modelech. Z této problematiky již v r. 1925 vytěžil svou první samostatnou publikaci. Doktorátu na LF MU dosáhl r. 1932. V l. 1928–31 působil jako asistent zmíněného ústavu na PřF MU, kde se r. 1932 habilitoval z obecné fyziologie. R. 1931 přešel na radiologickou stanici LF MU, kde pak působil v oboru radiační biofyziky do r. 1937. R. 1935 se na LF MU habilitoval z právě vzniknuvší lékařské biofyziky monografií Die Oberflächenspannung in der Biologie und Medizin. Své znalosti biofyziky prohloubil studijním pobytem na biologické stanici ve Villefranche , v Pasteurově ústavu v Paříži, v oddělení pro molekulární biofyziku Lecomta du Noüy , a v Rockefellerově ústavu v New Yorku, v biofyzikální laboratoři R. W. G. Wyckoffa . Od studia změn povrchového napětí, které vznikají v biologických soustavách vlivem světla , od r. 1932 postupně přešel k širokému spektru experimentálních studií radiobiologických. Studoval biologické účinky všech druhů krátkovlnného záření, zejména pronikavého elektromagnetického i korpuskulárního , na živé buňky. Doklady pro zásahovou teorii, jež získal, ho postupně vedly k teorii kvantové biologie. Stal se průkopníkem čs. biofyziky a zakladatelem čs. radiobiologie. R. 1937 byl jmenován mimořádným profesorem obecné biologie a byl povolán do čela biologického ústavu LF MU, do jehož rámce převedl i radiologickou stanici. Řádným profesorem obecné biologie byl jmenován r. 1946, se zpětnou účinností od r. 1941. Mezitím byl zaměstnán v Zemském radioléčebném ústavu v Brně, kde se věnoval radioterapii a potají p...

Více od autora