Ferdinand Herčík
Na hranicích života : úvod do molekulární biologie

1963 | Nakladatelství Orbis

V populárně vědecké práci poznáváme aspoň fragmenty nové, i když ne zcela ohraničené vědy. Domníváme se, co jsou atomy, molekuly, makromolekuly, biologicky specifické makromolekuly, organismy jako makromolekuly, co je struktura protoplazmy, jak se uplatňují makromolekuly v buňce, jaká je úloha makromolekul v jiných živ…otních. pochodech i jaké jsou biologické účinky záření na molekulární úrovni. Ideologické problémy molekulární biologie uzavírají výklad. V populárně vědecké práci poznáváme aspoň fragmenty nové, i když ne zcela ohraničené vědy. Domníváme se, co jsou atomy, molekuly, makromolekuly, biologicky specifické makromolekuly, organismy jako mak…romolekuly, co je struktura protoplazmy, jak se uplatňují makromolekuly v buňce, jaká je úloha makromolekul v jiných životních. pochodech i jaké jsou biologické účinky záření na molekulární úrovni. Ideologické problémy molekulární biologie uzavírají výklad.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý naražený hřbet	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 49 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	159 , 12 obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	41. svazek ed. 41. svazek ed. Malá moderní encyklopedie
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 11. 2024 11:6
Číslo položky:	1066720

O autorovi

Ferdinand Herčík

MUDr., RNDr., vynikající badatel v oboru radiobiologie a biofyziky. Byl synem akademického malíře Ferdinanda Herčíka Po maturitě se zapsal na Přírodovědeckou Fakultu MU . Již jako septimán začal pracovat v ústavu rostlinné fyziologie PřF pod vedením V. Úlehly; ten ho uvedl do biofyzikálního výzkumu na rostlinných modelech. Z této problematiky již v r. 1925 vytěžil svou první samostatnou publikaci. Doktorátu na LF MU dosáhl r. 1932. V l. 1928–31 působil jako asistent zmíněného ústavu na PřF MU, kde se r. 1932 habilitoval z obecné fyziologie. R. 1931 přešel na radiologickou stanici LF MU, kde pak působil v oboru radiační biofyziky do r. 1937. R. 1935 se na LF MU habilitoval z právě vzniknuvší lékařské biofyziky monografií Die Oberflächenspannung in der Biologie und Medizin. Své znalosti biofyziky prohloubil studijním pobytem na biologické stanici ve Villefranche , v Pasteurově ústavu v Paříži, v oddělení pro molekulární biofyziku Lecomta du Noüy , a v Rockefellerově ústavu v New Yorku, v biofyzikální laboratoři R. W. G. Wyckoffa . Od studia změn povrchového napětí, které vznikají v biologických soustavách vlivem světla , od r. 1932 postupně přešel k širokému spektru experimentálních studií radiobiologických. Studoval biologické účinky všech druhů krátkovlnného záření, zejména pronikavého elektromagnetického i korpuskulárního , na živé buňky. Doklady pro zásahovou teorii, jež získal, ho postupně vedly k teorii kvantové biologie. Stal se průkopníkem čs. biofyziky a zakladatelem čs. radiobiologie. R. 1937 byl jmenován mimořádným profesorem obecné biologie a byl povolán do čela biologického ústavu LF MU, do jehož rámce převedl i radiologickou stanici. Řádným profesorem obecné biologie byl jmenován r. 1946, se zpětnou účinností od r. 1941. Mezitím byl zaměstnán v Zemském radioléčebném ústavu v Brně, kde se věnoval radioterapii a potají p...

Více od autora