Přejít na hlavní obsah Přejít na hlavní navigaci Přejít na vyhledávání

Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku
0 položek – košík
    • Název obrázku
    • Název obrázku
    • Název obrázku
    • Název obrázku
    • Název obrázku
    • Název obrázku
    • Název obrázku

    Lubor Niederle,  Karel Chotek,  Josef Folprecht,  Jan Hušek,  Josef Černík,  František Kretz,  Antonín Boháč,  Josef Klvaňa,  J Folprecht
    Moravské Slovensko - Díl I., sv. I-II; 3x EX LIBRIS JOSEF SKUPA

    1922 | Nakladatelství Nákladem Národopisného musea Českoslovanského

    Obsažené svazky:

    Moravské Slovensko 1918 Svazek I (xv, [i], 399 s., [40] l. obr. příl)
    Moravské Slovensko 1922 Svazek II (Strany 401-887)

    Stav

    Dobrý více informací

    ex libris původního majitele

    komplet
    Skladem pro e-shop Odešleme do 17. 7. 2026

    O knize

    Stav:
    Dobrý, ex libris původního majitele
    Poznámka: Obsahuje 3x ex libris Josefa Skupy
    Vazba: pevná
    Počet stran: 399 + 486
    Jazyk:  česky
    Editor: Lubor Niederle
    Edice: 1. svazek ed. 1. svazek ed. Národopis lidu českoslovanského, Národopis lidu Českoslovanského. Díl 1.
    Vydáno v: Praha
    Vystaveno: 17. 4. 2026 13:57
    Číslo položky: 1707146

    O autorech

    Lubor Niederle

    Lubor Niederle

    Lubor Niederle byl český slavista, antropolog, archeolog a etnograf/etnolog. Je považován za zakladatele české moderní archeologie. Lubor Niederle se narodil jako syn klasického filologa Jindřicha Niederleho. Jeho synovcem byl chirurg Bohuslav Niederle, prasynovcem fyzik Jiří Niederle. Původním zaměřením byl spíše antropolog, přestoupil později k archeologii a v roce 1898 se stal profesorem v Praze. Stal se jedním z hlavních představitelů teoretičtější, tzv. „univerzitní školy“, která byla tehdy protiváhou k tzv. „muzejní škole“ J. L. Píče . Díky Niederlovi byl založen Státní archeologický ústav, dnešní Archeologický ústav Akademie věd České republiky. Byl i jeho prvním ředitelem. Nebyl jen archeologem-antropologem, ale zabýval se i etnologií. Spolu s Čeňkem Zíbrtem založil a nějakou dobu i vedl přední český národopisný časopis Český lid. Z roku 1903 pochází Niederleho Národopisná mapa uherských Slováků. V roce 1910 vydal spolu s K. Buchtelou Rukověť české archeologie, která dala základ modernímu obrazu pravěku. Jeho zájem se začal postupně soustředit hlavně na slovanskou archeologii; výsledkem jsou Slovanské starožitnosti - soubor knih, mnohosvazkové dílo vycházející několik let a nově se věnující např. etnogenezi Slovanů, jejich pravlasti a vůbec podávající nový, všestranný pohled na problematiku. Aktivní byl i v Národopisném muzeu. Niederle je také ještě z dob svých začátků autorem knihy Lidstvo v době předhistorické, dále redigoval např. Památky archeologické. V roce 1919 se stal prvním předsedou československé Názvoslovné komise při Československém vojenském zeměpisném ústavu. Komise se zabývala sběrem a vyhodnocováním zeměpisných jmen pro území Československa. Přes úsilí dr. Niederleho byla práce komise ztížena nedostatkem českých názvoslovných pramenů a postupně ustala v činnosti. V roce 1931 byla komise založena znovu....

    Více od autora
    Karel Chotek

    Karel Chotek

    Karel hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína , příslušník staročeského šlechtického rodu Chotků z Chotkova, byl rakouský úředník, guvernér tyrolský a poslední nejvyšší purkrabí Království českého. Ve funkci nejvyššího purkrabího se významně zasloužil o rozvoj Prahy. Karel Chotek studoval práva v Praze a ve Vídni. Svoji kariéru ve státní službě začal roku 1802 jako úředník při pražském guberniu. Postupně zastával pozice krajského hejtmana v Hranicích na Moravě , guberniálního rady v Brně , tajemníka ministerstva financí a krajského hejtmana v Přerově . Ke konci napoleonských válek se účastnil italského tažení rakouské armády proti maršálovi Muratovi a následně byl jmenován gubernátorem terstským . V této funkci se zasloužil o rozvoj Istrie: mimo jiné vystavěl v Terstu dům chudých, maják na pobřeží a nový vodovod; zřídil pravidelnou plavbu parní lodi mezi Terstem a Benátkami. V letech 1819–1824 působil jako tyrolský gubernátor a rovněž se zasazoval o rozvoj této země: založil tyrolské zemské muzeum Ferdinandeum , zřídil ústav pro chudé a spořitelnu, zavedl pojištění proti ohni a usiloval o povznesení školství. Roku 1824 byl ustanoven dvorním kancléřem a předsedou studijní dvorní komise ve Vídni. V letech 1826–1843 byl nejvyšším purkrabím Království českého. Během svého působení aktivně organizoval rozsáhlou výstavbu a modernizaci infrastruktury v českých zemích, obzvláště v Praze. V tomto úřadě projevil mimořádnou iniciativu v úsilí o hospodářský rozvoj země. Jeho zásluhou byly pravidelně pořádány hospodářské výstavy, široce se rozvinula výstavba silnic, pod jeho patronací byla založena Jednota ku povzbuzení průmyslu v Čechách. V Praze díky jeho iniciativě byly dlážděny ulice a náměstí, zaváděna kanalizace, stavěny nové společenské, zdravotní a charitativní budovy, zakládány veřejné sady a sázena stromořadí aj. Z jeho popudu byly v českých městech houfně ustavovány okrašovací komise, k...

    Více od autora

    Další knihy autora Lubor Niederle

    Zobrazit vše

    • Dopravu hradíme my

      Objednávkám nad 699 Kč

    • Tituly,  které jinde
      nenajdete

      Sběratelské kusy i knižní novinky

    • Balíme ekologicky

      A s radostí

    • Vykupujeme knihy

      Za hotovost a s vlastním odvozem

    Dárkové poukazy

    Zabalený dárek a poukaz s nápisem thank you

    Hledáte dárek pro náročné knihomoly?

    Vybrat poukaz

    Potřebujete místo
    v knihovně?

    Prodejte své knihy
    online!

    Zjistit cenu

    Naposledy navštívené

    Zobrazit vše

    Přidáno do košíku!