Lubor Niederle, Karel Chotek, Josef Folprecht, Jan Hušek, Josef Černík, František Kretz, Antonín Boháč, Josef Klvaňa, J Folprecht
Moravské Slovensko : Svazek II

1922 | Nakladatelství Nákladem Národopisného musea Českoslovanského

Součástí souboru:

Moravské Slovensko 1922 (3 sv)

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	Strany 401-887
Jazyk:	česky
Edice:	Národopis lidu českoslovanského, Národopis lidu Českoslovanského. Díl 1.
Vydáno v:	Praha

O autorech

Lubor Niederle

Lubor Niederle byl český slavista, antropolog, archeolog a etnograf/etnolog. Je považován za zakladatele české moderní archeologie. Lubor Niederle se narodil jako syn klasického filologa Jindřicha Niederleho. Jeho synovcem byl chirurg Bohuslav Niederle, prasynovcem fyzik Jiří Niederle. Původním zaměřením byl spíše antropolog, přestoupil později k archeologii a v roce 1898 se stal profesorem v Praze. Stal se jedním z hlavních představitelů teoretičtější, tzv. „univerzitní školy“, která byla tehdy protiváhou k tzv. „muzejní škole“ J. L. Píče . Díky Niederlovi byl založen Státní archeologický ústav, dnešní Archeologický ústav Akademie věd České republiky. Byl i jeho prvním ředitelem. Nebyl jen archeologem-antropologem, ale zabýval se i etnologií. Spolu s Čeňkem Zíbrtem založil a nějakou dobu i vedl přední český národopisný časopis Český lid. Z roku 1903 pochází Niederleho Národopisná mapa uherských Slováků. V roce 1910 vydal spolu s K. Buchtelou Rukověť české archeologie, která dala základ modernímu obrazu pravěku. Jeho zájem se začal postupně soustředit hlavně na slovanskou archeologii; výsledkem jsou Slovanské starožitnosti - soubor knih, mnohosvazkové dílo vycházející několik let a nově se věnující např. etnogenezi Slovanů, jejich pravlasti a vůbec podávající nový, všestranný pohled na problematiku. Aktivní byl i v Národopisném muzeu. Niederle je také ještě z dob svých začátků autorem knihy Lidstvo v době předhistorické, dále redigoval např. Památky archeologické. V roce 1919 se stal prvním předsedou československé Názvoslovné komise při Československém vojenském zeměpisném ústavu. Komise se zabývala sběrem a vyhodnocováním zeměpisných jmen pro území Československa. Přes úsilí dr. Niederleho byla práce komise ztížena nedostatkem českých názvoslovných pramenů a postupně ustala v činnosti. V roce 1931 byla komise založena znovu....

Více od autora

Josef Černík

Josef Černík byl český hudební skladatel a sběratel lidových písní. Dětství prožil v Bojkovicích poblíž Luhačovic. Tady se seznámil s písněmi moravských Kopaničářů, které ovlivnily celý jeho život. Po absolvování gymnázia v Uherském Hradišti studoval na učitelských ústavech v Příboře a v Brně. Několik let učil na místních školách a v roce 1904 vstoupil na varhanní školu v Brně a pokračoval studiem skladby u Vítězslava Nováka a mistrovským kurzem pod vedením Leoše Janáčka. Učil dále ve školách na Slovácku, později se stal profesorem hudby na učitelském ústavu v Brně a v letech 1948–1951 i lektorem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Nejvýznamnější činností Černíkovou je jeho práce sběratelská. Jeho největším dílem jsou Zpěvy moravských Kopaničářů, které obsahují kolem 2000 písní zaznamenaných v oblasti Moravských Kopanic. Neomezoval se však jen na tuto oblast. Sbíral písně i na Luhačovském Zálesí, v Pobečví, na valašskoklobouckém Závrší, na Horňácku a v okolí Velké nad Veličkou. Zapisoval také slovenské písně z okolí Bratislavy, Myjavy a slovenské části Kopanic. Jako jeden z mála sběratelů lidových písní zaznamenával i písně cikánské. Jako skladatel byl silně ovlivněn svým učitelem Leošem Janáčkem. Jeho melodika i rytmy vycházejí z tradic lidových písní. Skladatelské dílo obsahuje okolo sta skladeb. Podrobný soupis díla Josefa Černíka vydal Ivo Stolařík . Nezanedbatelná je jeho činnost literární a publicistická. Napsal přes 170 odborných článků a přednesl na 50 přednášek. Tématem jeho prací byly převážně národopisné studie, ale psal i práce pedagogické zaměřené na metodiku výuky zpěvu a výchovu k hudebnosti. Rovněž připravil několik směsí lidových písní pro rozhlas. Řadou hesel o lidové písni a lidové hudbě přispěl do Pazdírkova hudebního slovníku naučného. Četné články do novin a časopisů....

Více od autora