Knihy
Vzácné knihy
-TOP-
Jan Karásek
Monografie československých známek 1. - 4. díl

Jan Karásek: Monografie československých známek 1. - 4. díl

Jan Karásek, František Žampach, Zdeněk Kvasnička, František Kubát
Monografie československých známek 1. - 4. díl

1968 | Nakladatelství Nadas

Obsažené svazky:

Monografie československých známek 1968 Díl 1, Popřevratová doba, Hradčany, Seznam převzatých poštovních úřadů (347 s., 1. vyd.)
Monografie československých známek, Legionářské 1919 - hospodářství a věd... 1971 Díl 2 (443 s., 1. vyd.)
Monografie československých známek, Výplatní známky 1923-1939 1979 Díl 3 (430 s., 1. vyd.)
Monografie československých známek, Známky letecké, novinové, doplatní, s... 1986 Díl 4 (473 s., 1. vyd.)

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	430 + 443 + 473 + 347
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	21. 9. 2023 9:34
Číslo položky:	645547

O autorech

Jan Karásek

Jan Nepomuk Karásek byl vůdce loupežnické bandy, působící na pomezí Čech a Lužice. Jeho otec byl truhlářem a on sám se vedle truhlářství vyučil ještě řeznickému řemeslu. Poté, co byl omylem chycen jako dezertér a zařazen do rakouské armády, uprchl při první příležitosti za české hranice. Zde se usadil a věnoval truhlářskému řemeslu, které postupně obohatil o podnikání loupežnické. Byl chycen roku 1800 a odsouzen na doživotí. Po pokusu o útěk byl přikován železnou obručí ke své posteli, za těchto strašných podmínek brzy zemřel na následky věznění. V ústním podání obyvatel Horní Lužice a Šluknovského výběžku se z něj stal šlechetný loupežník, který bral bohatým a dával chudým, choval se přátelsky k dětem a dokonce podle pověsti trestal zloděje, kteří na tržišti okrádali prosté lidi. V Seifhennersdorfu existuje dnes Karáskovo muzeum. V Německu, kde je znám jako Johannes Karraseck nebo Karasek, o něm bylo napsáno též několik románů. Zmiňuje ho též Egon Ervín Kisch ve svém díle Pražský pitaval.

Více od autora

Jaroslav Papoušek

Jaroslav Papoušek byl český malíř, karikaturista, prozaik, sochař, scenárista a režisér. Jaroslav Papoušek se narodil 12. dubna 1929 ve Velkém Bočkově, sídle v Podkarpatské Rusi, která byla součástí tehdejšího Československa. Během dětství a dospívání žil v Čimelicích na jihu Čech. Studoval na obchodní škole, později byl zaměstnán jako pomocný dělník na stavbách a poté jako ladič harmonik. Na přelomu 40. a 50. let 20. století se přihlásil na uměleckou školu – AVU, kterou roku 1957 úspěšně dokončil. Byl sochařem, malířem a karikaturistou, cizí mu nebyl ani literární projev. Jeho novelu Černý Petr zfilmoval podle společného scénáře režisér Miloš Forman. Papoušek poté kromě Formana spolupracoval i s Ivanem Passerem a Václavem Šaškem. Roku 1968 natočil Papoušek svůj filmový debut Nejkrásnější věk. Následovala slavná filmová trilogie o rodině Homolků, která žne úspěchy i řadu let po vydání: Ecce homo Homolka , Hogo fogo Homolka a Homolka a tobolka . Poslední díl však osobně nepovažoval za tolik zdařilý jako předchozí dva, neboť jej točil v éře pokročilé normalizace, v níž postrádal tvůrčí volnost. Do konce sedmdesátých let natočil ještě tři filmy: komedii Televize v Bublicích aneb Bublice v televizi , film pro mládež Konečně si rozumíme o problémech dospívání a sociální komedii Žena pro tři muže , v níž sochař hledá pro sebe a svého potomka manželku respektive matku. V osmdesátých letech se po prodělaném infarktu věnoval klidnější tvorbě – malování. Proběhlo několik výstav jeho impresionistických olejomaleb krajin, portrétů i karikatur. Do režisérského křesla se vrátil v roce 1984, kdy natočil rovnou dva filmy. Jedním z nich byla hořká komedie Všichni musí být v pyžamu o životních peripetiích kontrolora zaměstnanců ve stavu nemocných a druhým vydařený humorný snímek Cesta kolem mé hlavy, v němž se středoškolský ...

Více od autora