Knihy
Hobby a domácí práce
Sběratelství
Jan Frolík
Monografie československých známek

Jan Frolík: Monografie československých známek

Jan Frolík, Jan Karásek, František Žampach, Karel Bláha, Svatopluk Žampach
Monografie československých známek : Známky letecké, novinové, doplatní, spěšné a doruční (1918-1939) - 4. díl

1986 | Nakladatelství POFIS

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	473
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Ferdinand Petržela
Vydání:	Vydání I.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 5. 2025 13:42
Číslo položky:	1235441

O autorech

Jan Frolík

PhDr. Jan Frolík, CSc. je uznávanou kapacitou archeologie středověku, kterému se odborně věnuje po celou svou kariéru. Kromě působení na Ústavu archeologické památkové péče středních Čech vede Oddělení záchranných výzkumů Archeologického ústavu AV ČR a přednáší na univerzitách. Již od dob svých studií je ale v zájmu jeho pozornosti Pražský hrad, k jehož poznání přispěl velkou měrou. Rodák z Prahy, historik a archeolog, autor prací z oboru archeologie a nejstarších českých dějin, též o chrudimském region.

Více od autora

Jan Karásek

Jan Nepomuk Karásek byl vůdce loupežnické bandy, působící na pomezí Čech a Lužice. Jeho otec byl truhlářem a on sám se vedle truhlářství vyučil ještě řeznickému řemeslu. Poté, co byl omylem chycen jako dezertér a zařazen do rakouské armády, uprchl při první příležitosti za české hranice. Zde se usadil a věnoval truhlářskému řemeslu, které postupně obohatil o podnikání loupežnické. Byl chycen roku 1800 a odsouzen na doživotí. Po pokusu o útěk byl přikován železnou obručí ke své posteli, za těchto strašných podmínek brzy zemřel na následky věznění. V ústním podání obyvatel Horní Lužice a Šluknovského výběžku se z něj stal šlechetný loupežník, který bral bohatým a dával chudým, choval se přátelsky k dětem a dokonce podle pověsti trestal zloděje, kteří na tržišti okrádali prosté lidi. V Seifhennersdorfu existuje dnes Karáskovo muzeum. V Německu, kde je znám jako Johannes Karraseck nebo Karasek, o něm bylo napsáno též několik románů. Zmiňuje ho též Egon Ervín Kisch ve svém díle Pražský pitaval.

Více od autora