Vladimír Vaněk
Moje válečná odyssea : osudy starodružiníka ve čtyřech dílech

1925 | Nakladatelství Nákladem knihovny Obrození

Když v létě 1914 vypukla světová válka, Vladimír Vaněk pobýval v ruské Oděse. Nejprve se chtěl stát válečným dopisovatelem ze srbské fronty, když se však začala v Kyjevě formovat Česká družina, patřil k jedněm z prvních dobrovolníků. Absolvoval vojenský výcvik i první boje na frontě, v listopadu se však dobrovolně přih…lásil na tzv. tajnou rozvědku – misi, během které měl proniknout do českých zemí a předat zde politickým představitelům informace o čs. odboji v Rusku. Jako jediný z pětičlenné skupiny úkol splnil. Následně se nechal odvést do rakousko-uherské armády a na frontě přeběhl zpět k Rusům. Popis průběhu tohoto nebezpečného a dramatického, ale zároveň i dobrodružného, úkolu
tvoří převážnou část vzpomínek. V roce 1916 byl poslán do Londýna za prof. Masarykem, prováděl nábor krajanů pro čs. odboj v Itálii a následně působil ve Švýcarsku v Tiskové kanceláři Národní rady, kde měl mimo jiné za úkol obstarávat důležité zprávy a informace z domova a jejich předávání spojencům. Tímto „špionským“ obdobím, kdy vedl tajnou válku nejen s rakousko-uherskými agenty, ale i místní nedůvěřivou policí, jeho vzpomínky končí. Když v létě 1914 vypukla světová válka, Vladimír Vaněk pobýval v ruské Oděse. Nejprve se chtěl stát válečným dopisovatelem ze srbské fronty, když se však začala v Kyjevě formovat Česká družina, patřil… k jedněm z prvních dobrovolníků. Absolvoval vojenský výcvik i první boje na frontě, v listopadu se však dobrovolně přihlásil na tzv. tajnou rozvědku – misi, během které měl proniknout do českých zemí a předat zde politickým představitelům informace o čs. odboji v Rusku. Jako jediný z pětičlenné skupiny úkol splnil. Následně se nechal odvést do rakousko-uherské armády a na frontě přeběhl zpět k Rusům. Popis průběhu tohoto nebezpečného a dramatického, ale zároveň i dobrodružného, úkolu
tvoří převážnou část vzpomínek. V roce 1916 byl poslán do Londýna za prof. Masarykem, prováděl nábor krajanů pro čs. odboj v Itálii a následně působil ve Švýcarsku v Tiskové kanceláři Národní rady, kde měl mimo jiné za úkol obstarávat důležité zprávy a informace z domova a jejich předávání spojencům. Tímto „špionským“ obdobím, kdy vedl tajnou válku nejen s rakousko-uherskými agenty, ale i místní nedůvěřivou policí, jeho vzpomínky končí.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	224
Jazyk:	česky
Edice:	34. svazek ed. 34. svazek ed. Knihovna obrození
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 5. 2024 10:10
Číslo položky:	850503

O autorovi

Vladimír Vaněk

Vladimír Vaněk byl československý legionář, špion a diplomat. V roce 1913 složil maturitu na reálce a obchodní akademii v Karlíně a vzdělání si doplnil roku 1928 na pařížském Institut des Hautes Etudes Internationales. Za první světové války vstoupil v Rusku do České družiny. V listopadu 1914 se přihlásil jako dobrovolník na akci, při které se mu podařilo přes Lvov, Duklu, Bardejov, Košice, Bratislavu a Vídeň překonat frontu a doručit do Prahy Karlu Kramářovi poselství od představitelů československého odboje v Rusku. V uniformě rakouské armády se mu v září 1915 podařilo do Ruska vrátit. Následně působil ve vojenské komisi Svazu českých spolků na Rusi. Když poselstvo svazu v červnu 1916 odcestovalo do Londýna a Paříže, kde tehdy pobýval Tomáš Garrigue Masaryk, byl mezi jeho členy i Vaněk. Později působil při pobočce Československé národní rady ve Švýcarsku a v roce 1918 pomáhal Milanu Rastislavu Štefánikovi organizovat legie v Itálii. Od února 1919 do prosince 1920 se významnou měrou zasloužil o vybudování výzvědného oddělení zpravodajské služby ministerstva národní obrany. Jeho kariéra diplomata začala úřadem atašé a místo-konzula ve Stockholmu, od října 1921 pracoval v národohospodářské sekci a posléze v prezídiu ministerstva zahraničního obchodu, od dubna 1924 do konce roku 1929 zastupoval generálního konzula v Paříži, na stejném vyslanectví působil jako legační tajemník. V letech 1930 až 1931 byl zaměstnancem ministerstva zahraničí, v dubnu 1931 se vrátil do hlavního města Švédska jako legační rada československého velvyslanectví a působil zde až do září 1937. Po návratu do Prahy se stal na ministerstvu zahraničí referentem pro Švédsko, Norsko a Rakousko. Den po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava už byl Vladimír Vaněk zpátky ve Švédsku. Ve Stockholmu organizoval pro československý odboj zpravodajství a spojení s domovem. V březnu 1942 byl na popud německého velvyslance zatčen a vězněn až do ledna 1944. V d...

Více od autora