Knihy
Miroslav Tyrš
Mohamed a islámské učení

Miroslav Tyrš
Mohamed a islámské učení

2025 | Nakladatelství Lukáš Lhoťan

Dnes již mnozí lidé neví, kdo byl Fridericus Emanuel Tirsch, jenž si později změnil jméno na Miroslav Tyrš - původem spíše Němec, jenž se však více identifikoval s Čechy. Spoluzakladatel tělocvičné jednoty Sokol a významný myslitel českého národního obrození. Ovšem už velice málo lidí ví, že Tyrš také napsal česky nej…spíše první obsáhlé pojednání o islámu, do něhož vtělil své názory na vývoj náboženství.

Přitom Tyršův text nebyl prvním dílem o islámu vydaným v češtině; roku 1854 vyšel například Život Mohamedův amerického spisovatele Washingtona Irvinga, jenž přeložil František Ladislav Rieger. Ale Tyršův text se věnuje samotnému islámu podrobněji a autor se ho snažil analyzovat v jistém smyslu vědecko-filozoficky. Právě onen Tyršův pohled na islám je natolik zajímavý, že jsme se rozhodli jeho text vydat znovu, abychom jeho myšlenky co nejvíce zpřístupnili dnešním čtenářům.

Tyrš dospěl k názoru, že když je islám nejmladším celosvětovým monoteistickým náboženstvím, měl by být také nejvyvinutějším, a proto se o něj nejspíše začal zajímat. Ovšem Tyrš ve svém textu naznačuje, že očekává další vývoj lidského chápání náboženství, a tedy nástup určitého dalšího vývojového stupně lidského pojetí náboženství. A jak sám v závěru svého textu říká, tento další vývojový stupeň náboženství již nastal a do světa vstoupilo nástupnické náboženské hnutí, které je dalším vývojovým stupněm po islámu - a tím je humanistická idea.

Doufám tedy, že tento Tyršův text vám pomůže nejen lépe pochopit jeho myšlení a pohled na svět, ale také vám přinese poznání jistého pohledu na islám, který byl tehdy mezi částí českých i evropských myslitelů a filozofů dosti rozšířen. Dnes již mnozí lidé neví, kdo byl Fridericus Emanuel Tirsch, jenž si později změnil jméno na Miroslav Tyrš - původem spíše Němec, jenž se však více identifikoval s Čechy. Spoluzakladatel tělocvičné j…ednoty Sokol a významný myslitel českého národního obrození. Ovšem už velice málo lidí ví, že Tyrš také napsal česky nejspíše první obsáhlé pojednání o islámu, do něhož vtělil své názory na vývoj náboženství.

Přitom Tyršův text nebyl prvním dílem o islámu vydaným v češtině; roku 1854 vyšel například Život Mohamedův amerického spisovatele Washingtona Irvinga, jenž přeložil František Ladislav Rieger. Ale Tyršův text se věnuje samotnému islámu podrobněji a autor se ho snažil analyzovat v jistém smyslu vědecko-filozoficky. Právě onen Tyršův pohled na islám je natolik zajímavý, že jsme se rozhodli jeho text vydat znovu, abychom jeho myšlenky co nejvíce zpřístupnili dnešním čtenářům.

Tyrš dospěl k názoru, že když je islám nejmladším celosvětovým monoteistickým náboženstvím, měl by být také nejvyvinutějším, a proto se o něj nejspíše začal zajímat. Ovšem Tyrš ve svém textu naznačuje, že očekává další vývoj lidského chápání náboženství, a tedy nástup určitého dalšího vývojového stupně lidského pojetí náboženství. A jak sám v závěru svého textu říká, tento další vývojový stupeň náboženství již nastal a do světa vstoupilo nástupnické náboženské hnutí, které je dalším vývojovým stupněm po islámu - a tím je humanistická idea.

Doufám tedy, že tento Tyršův text vám pomůže nejen lépe pochopit jeho myšlení a pohled na svět, ale také vám přinese poznání jistého pohledu na islám, který byl tehdy mezi částí českých i evropských myslitelů a filozofů dosti rozšířen.

Stav

Nová

Skladem do týdne Odešleme nejpozději 26. 5. 2026

O knize

Stav:	Nová
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	64
Jazyk:	česky
ISBN10:	808835255X
ISBN:	9788088352556
Vydání:	1
Vystaveno:	15. 9. 2025 14:8
Číslo položky:	1390244

O autorovi

Miroslav Tyrš

Miroslav Tyrš byl český národní obrozenec německého původu, kritik, historik umění, estetik a univerzitní pedagog. Podílel se na vzniku organizovaného tělocvičného hnutí v Čechách, zejména na založení Sokola, a je autorem českého tělocvičného názvosloví. Narodil se v sudetoněmecké rodině lázeňského a panského lékaře MUDr. Jana Vincence Tirsche na děčínském zámku. Jeho dědeček z otcovy strany – zedník Karel Tirsch – pocházel z Krbice , německojazyčné, dnes již zaniklé obce. Matka Vincencie Tirschová, rozená Kirschbaumová, i otec pocházeli z Čech, ale mluvili německy. Rodina žila v Děčíně pouhé čtyři roky, protože v roce 1836 se otec nakazil tuberkulózou a odešel s rodinou k příbuzným do Döblingu u Vídně, kde ještě téhož roku zemřel. Matka se synem se uchýlila k příbuzným do Kropáčovy Vrutice na Mladoboleslavsku, ale v roce 1838 zde zemřela. Od šesti let byl vychováván v české vlastenecké rodině strýce z matčiny strany v Kropáčově Vrutici, později ve Stránově. V roce 1841 se přestěhoval do Prahy ke strýci Antonínu Kirschbaumovi a začal studovat. Zprvu na dvoutřídní triviální škole u Maltézů, pokračoval na malostranském gymnáziu. Zde se začal zajímat o studium antické kultury. Od dětství měl chatrné zdraví, a proto na radu svého lékaře začal v Praze cvičit. Navštěvoval tělocvičný ústav Schmidtův a později ústav Jana Malýpetra. Mladého Tyrše, tehdy šestnáctiletého, velice ovlivnila jednak revoluce v roce 1848, jednak humanitní studijní orientace, a proto se rozhodl přestoupit na tehdy nejlepší střední školu klasického zaměření, na akademické gymnázium, které bylo mimo jiné i díky svým prefektům orientováno vlastenecky. Po absolutoriu školy Tyrš odešel studovat na přání příbuzných na právnickou fakultu Karlovy univerzity. Práva jej nebavila, a proto přestoupil na filozofickou fak...

Více od autora