Aleksandr Stepanovič Grin
Modré kaskády

1964 | Nakladatelství Svět sovětů

Pět povídek svérázného spisovatele, spojujícího ve svém díle exotickou dobrodružnost a fantastičnost námětů s romantickou idealizací postav a mistrným realismem v kresbě prostředí. Nadán osobitou fantazií, rozvíjí ji v líčení podivuhodných a napínavých příběhů, v nichž se působivě uplatňují prvky fantastické i reálné. Pět povídek svérázného spisovatele, spojujícího ve svém díle exotickou dobrodružnost a fantastičnost námětů s romantickou idealizací postav a mistrným realismem v kresbě prostředí. Nadán osobitou fan…tazií, rozvíjí ji v líčení podivuhodných a napínavých příběhů, v nichž se působivě uplatňují prvky fantastické i reálné.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 13. 7. 2026

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 13. 7. 2026
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 13. 7. 2026

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	173
Jazyk:	česky
Překladatel:	Zdeňka Psůtková
Edice:	31. svazek ed. 31. svazek ed. Dobrá dobrodružná díla
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 7. 2026 10:26
Číslo položky:	1827699

O autorovi

Aleksandr Stepanovič Grin

Alexandr Grin byl ruský autor romantických fantaskních románů a novel s dobrodružnou tématikou. Od roku 1912 žil v Petrohradu a zde za deset let napsal mimo jiné tyto povídky: Modré kaskády Telluri, Xenie Turpanová, Ostrov Reno, Úžina mořských bouří, Kapitán Duke, Provaz, Koráby v Lisse. Narodil se 23. srpna 1880 ve Slobodskom. Ve svém neradostném mládí vykonával všecka možná povolání od plavčíka až po zlatokopa. Nakonec se stal revolucionářem z povolání a za tuto činnost byl carskými úřady několikrát odsouzen do vězení a vyhnanství. Psát začal ve vězení a kolem roku 1910 i uveřejňovat nejdřív krátké prózy. Ve své vlasti byl a je dosud velmi oblíbeným autorem pro své divukrásné fantazie, z nichž ho nejvíce proslavily novela Nachové plachty a romány Běžící po vlnách a Cesta nikam. Za ruské občanské války vstoupil roku 1919 do Rudé armády, onemocněl tyfem, pro invaliditu byl demobilizován a následně upadl do velké bídy. Jeho život byl poznamenán ustavičnou chudobou, nemocí a samotářstvím. Přežil jen díky Maximu Gorkému, protože na základě jeho iniciativy mohl žít několik let v petrohradském Domě umění. Zbytek života prožil na jihu na Krymu .

Více od autora