Ingeborg Bachmann
Místo pro náhody : eseje, prózy, rozhovory - I

2009 | Nakladatelství Triáda

Výbor je zaměřen především na biografickou stránku a její případné vazby na vlastní literární tvorbu. Některé ze statí vznikly u příležitosti slavnostního převzetí literárních cen - mají tedy širší filozofický záběr. Pro české kulturní prostředí má význam, že spisovatelka se považuje za součást středoevropské literární… tradice. Výbor je zaměřen především na biografickou stránku a její případné vazby na vlastní literární tvorbu. Některé ze statí vznikly u příležitosti slavnostního převzetí literárních cen - mají tedy širší fi…lozofický záběr. Pro české kulturní prostředí má význam, že spisovatelka se považuje za součást středoevropské literární tradice.

Součástí souboru:

Místo pro náhody 2009 (2 sv, 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

politá obálka

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Mírně opotřebená politá obálka	Skladem pro e-shop	~~999 Kč~~
	Stav Dobrý neautorská dedikace, lehce špinavá ořízka, Lehce špinavé desky	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, politá obálka
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	283
Jazyk:	česky
ISBN10:	808725600X
ISBN:	9788087256008
Edice:	Delfín
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 6. 2026 10:33
Číslo položky:	1801616

O autorovi

Ingeborg Bachmann

Ingeborg Bachmannová byla rakouská spisovatelka, jedna z nejvýznamnějších lyriček a prozaiček německého jazyka po 2. světové válce. Ingeborg Bachmannová se narodila roku 1926 do rodiny učitele. Po dětství v Korutanech studovala od roku 1945 v Innsbrucku, Grazu a Vídni filosofii, germanistiku a psychologii. Studium zakončila roku 1950 kritickou prací o recepci filosofie Martina Heideggera. V té době již publikovala povídky a básně. Tehdy se také seznámila s Paulem Celanem, který byl jejím dlouholetým přítelem. V letech 1951-1953 pracovala jako rozhlasová redaktorka ve Vídni. Roku 1953 získala literární cenu Gruppe 47, s jejímiž představiteli ji spojovala kritika poválečného vývoje a zbrojení. Střídavě žila v Mnichově, Vídni a Berlíně, během intenzivního, byť jen dvouletého vztahu se švýcarským spisovatelem Maxem Frischem pak v Curychu a Římě. V posledních letech života se prohloubila spisovatelčina závislost na lécích a alkoholu. Zemřela na popáleniny při požáru svého bytu v Římě. Její dílo zahrnuje básně, povídky, libreta, rozhlasové hry, eseje a cyklus Todesarten , z nějž stihla dokončit pouze román Malina . První sloka z básně „Vymezený čas“ ze sbírky Die gestundete Zeit . Celý text básně je zpřístupněn elektronicky v digitalizovaném archivu časopisu Tvar spravovaném Ústavem pro českou literaturu. Kromě toho se na autorčinu počest každoročně v jejím rodném Klagenfurtu uděluje po ní pojmenovaná Cena Ingeborg Bachmannové .

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…