Vít Janota
Miniová pole

2008 | Nakladatelství Dauphin

Prostřednictvím volného básnění autor hledá cestu ze standardních životních kolejí, do nichž se cítí být stále silněji vtahován. Je předem smířen s marností svého snažení, přinejmenším mu zbývá utěcha podvečerních nálad při pohledu do proměnných oblačných ploch, soukromých "miniových polí". Prostřednictvím volného básnění autor hledá cestu ze standardních životních kolejí, do nichž se cítí být stále silněji vtahován. Je předem smířen s marností svého snažení, přinejmenším mu zbývá utěcha… podvečerních nálad při pohledu do proměnných oblačných ploch, soukromých "miniových polí".

Stav

Velmi dobrý

Skladem na prodejně

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	53
Jazyk:	česky
ISBN10:	807272147X
ISBN:	9788072721474
Edice:	Česká slova
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 1. 2026 15:12
Číslo položky:	1526347

O autorovi

Vít Janota

Básník a překladatel Vít Janota se narodil 3. března 1970 v Praze. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu University Karlovy , kde následně dva roky působil jako odborný asistent. Dnes pracuje jako programátor a internetový grafik. Žije v Praze. Ve slovesné tvorbě Víta Janoty, absolventa Matematicko-fyzikální fakulty pražské University Karlovy a generačního souputníka prozaiků Karla Kuny, Jaroslava Rudiše nebo básníka Igora Malijevského, nachází čtenář konstanty i proměnné. Zatímco v debutu K ránu proti nebi autor píše vázaným veršem opojnou a okouzlenou lyriku, v níž se proplétají vlivy básníků městského civilismu s poetistickou tradici Biebla, Seiferta nebo Nezvala, ve druhém svazku Fasování košťat tvůrce pokročil k volnému, epizovanému verši. Do téměř deníkově pojaté sbírky uložil pětačtyřicet prozaických miniatur, příběhů ve zkratce, které mají jednou aforistický nebo anekdotický ráz, jindy rozevírají průzor k metafyzickému prožitku a ukazují cestu k tajuplnému bytí člověka ve světě a k nemenší tajuplnosti světa samotného. Janotova tematizace města, konkrétně jeho okraje, a stopování náznaků, zanedbatelných hnutí a drobných dějů pod povrchem všednosti se v celé jeho dosavadní poetické tvorbě nemění, přesouvají se jen některé formální akcenty. Básník kráčí od širokodechosti k askezi: Ve svých novějších verších rozpouští a zastírá důraz na rým a rytmus, od svazujících pravidel textové výstavby míří k tvarové jednoduchostí a prosvětlenosti, k tomu způsobu vyjádření, který je vlastní žánru haiku nebo veršům čínského básníka Bašó, od nichž, jak Vít Janota přiznává, přijal coby čtenář lekce. Janotova zpěvná a spontánní prvotina znamenala v kontextu současné mladé české poezie událost: Ožívala v pomalém a všetečném pohybu, v chůzi zdánlivě šedivou městskou periferií, kterou do své poezie intenzivně vtahují Petr Král anebo Josef Kroutvor, v krocích tichými a zamyšlenými předměstími, v průhledech do oprýskaných dvorků z fotografií...

Více od autora