František Holešovský, Bohdan Lacina
Mikoláš Aleš : Knížka o jeho životě a díle

1952 | Státní pedagogické nakladatelství

Kniha o životních osudech Mikuláše Alše. Mládeži určené, mnoha reprodukcemí děl umělcových doprovázené vyprávění o životě a díle našeho národního umělce. Kniha o životních osudech Mikuláše Alše. Mládeži určené, mnoha reprodukcemí děl umělcových doprovázené vyprávění o životě a díle našeho národního umělce.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~59 Kč~~ 45 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~49 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	53s.; obr. v textu; obr.příl
Jazyk:	česky
Edice:	Doplňková četba
Vydání:	1.vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	5. 7. 2024 15:51
Číslo položky:	899243

O autorech

František Holešovský

František Holešovský je český univerzitní profesor, v letech 2007 až 2015 děkan Fakulty výrobních technologií a managementu UJEP v Ústí nad Labem. Narodil se v rodině stavebního mistra. Po absolvování základní školy vystudoval Strojní průmyslovou školu v Brně . V roce 1971 nastoupil základní vojenskou službu v Janovicích nad Úhlavou. Po návratu do civilu pracoval v národním podniku Automobilové závody v Mladé Boleslavi, kde se na lince Škoda 100 vyučil automechanikem. V automobilce se posléze stal dispečerem nákladní dopravy. Odtud přešel do Pozemních staveb v Ústí nad Labem, podílel se na řadě staveb . Při zaměstnání v letech 1979 až 1985 vystudoval obor strojírenská technologie na Fakultě strojní Českého vysokého učení technického v Praze . Po ukončení studia byl osloven ředitelstvím Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické v Ústí nad Labem, aby zde vyučoval technické předměty. Od roku 1989 pracoval na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V roce 1993 začal tvořit a následně úspěšně prosadil ve vedení pedagogické fakulty vizi technicko-manažerského studia na Katedře technické výchovy. Doktorské studium ukončil v roce 1997 na Technické univerzitě v Liberci . V roce 1998 založil Ústav techniky a řízení výroby a v listopadu téhož roku se stal jeho ředitelem. Od počátku studium vázal na průmyslové podniky – Krušnohorské strojírny, Desta, Ferox, Kolbenschmidt , AGC Teplice a Škoda Auto. Na základě habilitační práce získal v roce 2001 titul doc., který mu udělila Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. V roce 2006 se podílel také na vzniku Fakulty výrobních technologií a managementu UJEP v Ústí nad Labem. Nejdříve byl pověřen jejím řízením, v letech 2007 a 2011 byl dvakrát zvolen jejím děkanem. Na podzim 2007 úspěšně zakončil profes...

Více od autora

Bohdan Lacina

Bohdan Lacina byl český malíř, grafik, ilustrátor, a profesor dějin umění a výtvarné výchovy. Bohdan Lacina se narodil ve vesnici Německé u Jimramova, která se dnes jmenuje Sněžné, ještě před první světovou válkou 15. února 1912. Svou cestu za uměním zahájil na přímluvy svého staršího bratra na novoměstské reálce, odkud přešel na brněnskou techniku a pak na učitelský směr pražské Vysoké školy architektury. Jeho pedagogy na tehdy prestižní výtvarné škole byli mimo jiné krajan Oldřich Blažíček a Cyril Bouda. Do umění vstoupil jako člen Levé fronty a vyrovnával se s vlivy svých vzorů jako Josefa Šímy, Salvátora Dalího a dalších surrealistů. Zásadní význam pro jeho rozvoj a další tvorbu mělo i seznámení se s Karlem Teigem a styk s uměleckou avantgardou. Ve 30. letech patřil do surrealistické Skupiny Ra. Poprvé vystavoval v D 37 a hned po skončení války v roce 1945 se zúčastnil v Praze výstavy Československá avantgarda. Prezentoval se i v zahraničí jako účastník expedice Art tchécoslovaque 1938-1946 v Paříži a v Bruselu. V roce 1941 se Lacina seznámil s Františkem Halasem a s Oldřichem Menhartem, typografem nazývaným „kníže české knižní kultury“, což odráží jeho trvalý vztah ke knižní grafice. Celkem ilustroval více než 60 knižních titulů. Od roku 1946 až do 1958 působil ve Výzkumném ústavu pedagogickém a na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Brně. V roce 1959 se stal vedoucím Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty UJEP. V roce 1962 přešel na Filozofickou fakultu univerzity v Brně, kde byl v roce 1967 jmenován profesorem. Předtím učil v Jevíčku a v Boskovicích. Jako vysokoškolský pedagog se razantně stavěl proti požadavkům normalizátorů a zastával se studentů.

Více od autora