Arthur Schopenhauer
Metafyzika pohlavnej lásky : o genialite, o šialenstve

2004 | Nakladatelství Kalligram

Milostná túžba, ktorú sa nespočetnými slovnými spojeniami ustavične pokúšajú vyjadriť básnici všetkých dôb, no svoj predmet nevyčerpávajú, ba nemôžu mu dostáť, táto túžba, ktorá s vlastnením nejakej určitej ženy spája predstavu nekonečnej blaženosti, a s myšlienkou, že je nedosiahnuteľná, nevýslovnú bolesť - táto túžba… lásky a bolesť lásky nemôže brať svoju látku z potrieb efemérneho indivídua, ale je vzdychom ducha rodu, ktorý vidí, že tu môže získať alebo straťiť nenahraditeľný prostriedok pre svoje účely, a preto hlboko zastoná. Iba rod má nekonečný žiovt, a je preto schopný nekonečných želaní, nekonečného uspokojenia a nekonečných bolestí. Publikace: Metafyzika pohlavnej lásky - Arthur Schopenhauer. Arthur Schopenhauer o Metafyzike pohlavnej lásky povedal, že patrí k tomu najoriginálnejšiemu, čo kedy napísal. Tvrdí, že akákoľvek zaľúbenosť, nech sa tvári akokoľvek étericky, má svoje korene iba v pohlavnom pude, ba je vizualizovaným pohlavným pudom. Prístup k vôli poznávať je možný vďaka ľudskej telesnosti, pretože vôľa sa artikuluje v nevedomých akciách a funkciách tela. Milostná túžba, ktorú sa nespočetnými slovnými spojeniami ustavične pokúšajú vyjadriť básnici všetkých dôb, no svoj predmet nevyčerpávajú, ba nemôžu mu dostáť, táto túžba, ktorá s vlastnením nejakej u…rčitej ženy spája predstavu nekonečnej blaženosti, a s myšlienkou, že je nedosiahnuteľná, nevýslovnú bolesť - táto túžba lásky a bolesť lásky nemôže brať svoju látku z potrieb efemérneho indivídua, ale je vzdychom ducha rodu, ktorý vidí, že tu môže získať alebo straťiť nenahraditeľný prostriedok pre svoje účely, a preto hlboko zastoná. Iba rod má nekonečný žiovt, a je preto schopný nekonečných želaní, nekonečného uspokojenia a nekonečných bolestí. Publikace: Metafyzika pohlavnej lásky - Arthur Schopenhauer. Arthur Schopenhauer o Metafyzike pohlavnej lásky povedal, že patrí k tomu najoriginálnejšiemu, čo kedy napísal. Tvrdí, že akákoľvek zaľúbenosť, nech sa tvári akokoľvek étericky, má svoje korene iba v pohlavnom pude, ba je vizualizovaným pohlavným pudom. Prístup k vôli poznávať je možný vďaka ľudskej telesnosti, pretože vôľa sa artikuluje v nevedomých akciách a funkciách tela.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	119
Jazyk:	slovensky
ISBN10:	807149674X
ISBN:	9788071496748
Překladatel:	Patrícia Elexová
Edice:	Filozofia do vrecka
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	5. 7. 2024 9:57
Číslo položky:	897987

O autorovi

Arthur Schopenhauer

Arthur Schopenhauer byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie a ač zůstal za svého života téměř neznámý, svým přesvědčením o iracionálním základě světa výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mj. Friedricha Nietzscheho. Byl synem gdaňského velkoobchodníka. V roce 1793, tedy pět let po synově narození, přesídlil otec do Hamburku. Devátý až jedenáctý rok svého života strávil Schopenhauer u otcova přítele v Le Havru, kde se dokonale naučil francouzsky. Také později brali s sebou rodiče chlapce na své dlouhé cesty Belgií, Francií, Švýcarskem a Německem. Za svého půlročního pobytu v Anglii se důkladně seznámil s anglickým jazykem a literaturou. V šestnácti letech vstoupil na přání svého otce do učení u hamburského obchodníka. Otcova smrt , k níž došlo krátce poté, přiměla matku Johannu Schopenhauerovou, později známou spisovatelku, která byla o dvacet let mladší než manžel, aby přesídlila do Výmaru. Zde se setkával mladý Schopenhauer např. s Goethem, Schlegelovými apod. a osvojil si vzdělání potřebné k tomu, aby se mohl zapsat na univerzitu. Výmarské společnosti nicméně mladý Arthur připadal příliš kritický a přemoudřelý, s matkou se proto po hádce rozešel ve zlém a až do její smrti se s ní nestýkal. Se svou sestrou Adel vedl pouze sporou korespondenci, po svém odchodu z domova se potkali pouze jednou v roce 1840, Adel o devět let později umírá. Dva roky studoval v Göttingenu, pak stejně dlouho v Berlíně. Roku 1813 promoval prací O čtverém kořeni věty o dostatečném důvodu. Následná čtyři léta žil v Drážďanech, kde napsal spisy O vidění a barvách a pak i své hlavní dílo Svět jako vůle a představa . Roku 1820 se habilitoval v Berlíně, ale po neúspěšném prvním semestru, kdy všichni posluchači následovali slavného Hegela, se stáhl do ústraní. Hegelovi nicméně nikdy svůj neúspěch nezap...

Více od autora