Benedictus de Spinoza
Metafyzické myšlenky : bilingva

2000 | Nakladatelství Filosofia

Lidský rozum, mysl člověka, má výlučné postavení díky schopnosti rozhodovat s konečnou platností o tom, co je jsoucno a co ne-jsoucno. Skutečné jsoucno zosobňuje pouze "jsoucno reálné", k jehož pojmu se vztahuje skutečná věc mimo naši mysl. Veškerá ostatní jsoucna tudíž nemohou označovat jsoucno, nýbrž ne-jsoucno. Jsou…cnem ve smyslu "reálného jsoucna" disponuje substance a její mody. Lidský rozum prostřednictvím vnímání a chápání rozhoduje o "bytí jsoucna"! Jediný zdroj bytí veškerých reálných jsoucen představuje plnost nekonečného bytí, esence Boha, absolutně nekonečná bytost, jež v sobě nenese žádnou negaci. Nekonečná síla, z níž vyplývají síly, kterými všechny jednotlivé věci uchovávají vlastní existenci... Lidská mysl má schopnost adekvátně postihovat tyto modální realizace prapůvodní nekonečné moci coby reálná jsoucna ve smyslu předmětů svých idejí, čímž dochází k realizaci pravého vědění. Pc. L1e4 Lidský rozum, mysl člověka, má výlučné postavení díky schopnosti rozhodovat s konečnou platností o tom, co je jsoucno a co ne-jsoucno. Skutečné jsoucno zosobňuje pouze "jsoucno reálné", k jehož pojmu …se vztahuje skutečná věc mimo naši mysl. Veškerá ostatní jsoucna tudíž nemohou označovat jsoucno, nýbrž ne-jsoucno. Jsoucnem ve smyslu "reálného jsoucna" disponuje substance a její mody. Lidský rozum prostřednictvím vnímání a chápání rozhoduje o "bytí jsoucna"! Jediný zdroj bytí veškerých reálných jsoucen představuje plnost nekonečného bytí, esence Boha, absolutně nekonečná bytost, jež v sobě nenese žádnou negaci. Nekonečná síla, z níž vyplývají síly, kterými všechny jednotlivé věci uchovávají vlastní existenci... Lidská mysl má schopnost adekvátně postihovat tyto modální realizace prapůvodní nekonečné moci coby reálná jsoucna ve smyslu předmětů svých idejí, čímž dochází k realizaci pravého vědění. Pc. L1e4

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	179
Jazyk:	česky , latinsky
ISBN10:	8070071397
ISBN:	9788070071397
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 11. 2020 10:29
Číslo položky:	131847

O autorovi

Benedictus de Spinoza

Baruch Spinoza byl holandský filozof židovského původu, který mj. kriticky rozvinul Descartovu nauku o substancích. Mezi současníky byl jedním z nejdůslednějších racionalistů a jeden z prvních kritických čtenářů Bible. V současnosti má význam hlavně jeho politická filosofie, ale také překonání kartézského dualismu těla a ducha. Bento resp. Baruch de Spinoza se narodil v zámožné sefardské obchodnické rodině, která do Holandska uprchla z Portugalska. Navštěvoval nižší talmudskou školu, ale ačkoli byl mimořádně nadaný, do vyššího stupně, který byl obvykle přípravou k povolání rabína, se patrně nezapsal. Po smrti svého otce roku 1654 převzal jeho zadluženou firmu, kterou však později předal svému mladšímu bratru. Někdy po roce 1650 se setkal s protestantskými menonity a navštěvoval latinskou školu bývalého jezuity Van den Endena, kde se setkal s Druhou scholastikou a s dílem R. Descarta, které na něho udělalo velmi hluboký dojem; Maimonidovo dílo znal patrně už dříve. Roku 1655 se spřátelil se dvěma portugalskými racionalisty, kteří přijeli do Holandska, a roku 1656 se dostal do těžkého názorového konfliktu s amsterodamskou židovskou obcí, která ho 27. června slavnostně vyloučila a zakázala svým členům, aby se s ním stýkali. Spinoza žil nejspíše dále v Amsterodamu nebo v blízkém Rijnsburgu, sepsal svoji obranu, a sám pak užíval jen latinskou formu svého jména Benedikt . V letech 1658–1659 studoval v Leidenu. Kolem roku 1660 pracoval na latinském „Traktátu o nápravě rozumu“ a „Pojednání o Bohu, člověku a jeho štěstí“. Živil se broušením čoček a snad i výrobou mikroskopů a dalekohledů, která mu získala velmi dobrou pověst, stejně jako jeho filosofické názory, takže si začal dopisovat s anglickými i německými učenci. Roku 1663 uveřejnil latinské shrnutí Descartových „Principů filosofie“, roku 1669 se přestěhoval do Haagu a roku 167...

Více od autora