Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
Benedictus de Spinoza
Krátké pojednání o Bohu, člověku a jeho blahu ;...

Benedictus de Spinoza
Krátké pojednání o Bohu, člověku a jeho blahu ; Listy

1932 | Nakladatelství Česká akademie věd a umění

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volná brož
Počet stran:	276
Jazyk:	česky
Překladatel:	Josef Hrůša, František Kalda
Edice:	Filosofická bibliotéka. Řada II, Filosofická bibliotéka. Řada 2, 8. svazek ed. 8. svazek ed. Filosofická bibliotéka, Spisy filosofické, Spisy filosofické / Benedikt de Spinoza, Spisy filosofické / Benedictus de Spinoza
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 5. 2025 11:24
Číslo položky:	1247022

O autorovi

Benedictus de Spinoza

Baruch Spinoza byl holandský filozof židovského původu, který mj. kriticky rozvinul Descartovu nauku o substancích. Mezi současníky byl jedním z nejdůslednějších racionalistů a jeden z prvních kritických čtenářů Bible. V současnosti má význam hlavně jeho politická filosofie, ale také překonání kartézského dualismu těla a ducha. Bento resp. Baruch de Spinoza se narodil v zámožné sefardské obchodnické rodině, která do Holandska uprchla z Portugalska. Navštěvoval nižší talmudskou školu, ale ačkoli byl mimořádně nadaný, do vyššího stupně, který byl obvykle přípravou k povolání rabína, se patrně nezapsal. Po smrti svého otce roku 1654 převzal jeho zadluženou firmu, kterou však později předal svému mladšímu bratru. Někdy po roce 1650 se setkal s protestantskými menonity a navštěvoval latinskou školu bývalého jezuity Van den Endena, kde se setkal s Druhou scholastikou a s dílem R. Descarta, které na něho udělalo velmi hluboký dojem; Maimonidovo dílo znal patrně už dříve. Roku 1655 se spřátelil se dvěma portugalskými racionalisty, kteří přijeli do Holandska, a roku 1656 se dostal do těžkého názorového konfliktu s amsterodamskou židovskou obcí, která ho 27. června slavnostně vyloučila a zakázala svým členům, aby se s ním stýkali. Spinoza žil nejspíše dále v Amsterodamu nebo v blízkém Rijnsburgu, sepsal svoji obranu, a sám pak užíval jen latinskou formu svého jména Benedikt . V letech 1658–1659 studoval v Leidenu. Kolem roku 1660 pracoval na latinském „Traktátu o nápravě rozumu“ a „Pojednání o Bohu, člověku a jeho štěstí“. Živil se broušením čoček a snad i výrobou mikroskopů a dalekohledů, která mu získala velmi dobrou pověst, stejně jako jeho filosofické názory, takže si začal dopisovat s anglickými i německými učenci. Roku 1663 uveřejnil latinské shrnutí Descartových „Principů filosofie“, roku 1669 se přestěhoval do Haagu a roku 167...

Více od autora