Fráňa Šrámek, Olga Scheinpflugová
Měsíc nad řekou

1967 | Nakladatelství Československý spisovatel

Lyrická komedie, v níž je na pozadí sjezdu gymnasijních abiturientů zachycen smutek nad prchajícím mládím a nenaplněným životem a v níž sehrají svou roli i opojné věty z nevydaného románu jedné z hlavních postav, románu "Měsícnadřekou". Hru předchází krátká studie K. Čapka , několik vzpomínek na autora a jeho hru a dop…lňuje ji souhrn jednotlivých inscenací od roku 1922 do r. 1965, ohlas a pojetí hry na předních našich scénách azasvěcenávzpomínka na autora-dramatika od Olgy Scheinpflugové . Lyrická komedie, v níž je na pozadí sjezdu gymnasijních abiturientů zachycen smutek nad prchajícím mládím a nenaplněným životem a v níž sehrají svou roli i opojné věty z nevydaného románu jedné z hlav…ních postav, románu "Měsícnadřekou". Hru předchází krátká studie K. Čapka , několik vzpomínek na autora a jeho hru a doplňuje ji souhrn jednotlivých inscenací od roku 1922 do r. 1965, ohlas a pojetí hry na předních našich scénách azasvěcenávzpomínka na autora-dramatika od Olgy Scheinpflugové .

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	177 , 20 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	Divadlo, Hry
Vydání:	Vydání osmé
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 7. 2023 12:25
Číslo položky:	600902

O autorech

Fráňa Šrámek

Fráňa Šrámek byl český básník, prozaik, dramatik a buřič. Narodil se v Sobotce, roku 1885 se s rodiči přestěhoval do Písku, toto město si velmi oblíbil, odehrává se v něm velká část jeho divadelních her a románů. Za svých studentských let bydlel v domě U Koulí č. 131 nedaleko Putimské brány. V roce 1894 se odstěhoval do Roudnice nad Labem, kde dosáhl maturity. V roce 1903 nastoupil na jednoroční vojenskou službu, která mu byla za trest o rok prodloužena. Zde se již projevily jeho antimilitaristické postoje. V září 1904 vážně onemocněl. Po skončení vojenské služby začal studovat práva. Studia ukončil v roce 1905 a začal se věnovat literatuře. Dostal se do Prahy, kde se připojil k časopisu Nový kult, jehož vůdčí osobností byl S. K. Neumann. Redigoval časopis Práce. V roce 1905 byl dvakrát vězněn, za účast na demonstracích a pro antimilitaristickou báseň Píšou mi psaní. Za první světové války narukoval hned v srpnu 1914 na haličskou frontu. Střet s válečnou realitou byl velmi drsný. Šrámkovy bezprostřední dojmy odráží nejen báseň s lakonickým titulem 30. září 1914, ale třeba také povídka První akt. Už v září 1914 se mu ale podařilo válečné vřavě uniknout, když byl kvůli revmatismu hospitalizován v brněnské nemocnici. V červnu 1915 ale znova narukoval, tentokrát na frontu do Itálie a Rumunska. Onemocněl španělskou chřipkou, nemoc ovšem překonal. Za druhé světové války na protest proti fašismu nevycházel z domu, o jeho protestu však vědělo málo lidí. Roku 1946 byl jmenován národním umělcem. Pohřben je ve svém rodném městě Sobotce na soboteckém hřbitově, o kterém napsal jednu ze svých nejznámějších básní Sobotecký hřbitov. Jeho tvorba byla ovlivněna impresionismem, antimilitaristickými až pacifistickými postoji. F. Šrámek se angažoval v anarchistickém hnutí a stal se významným představitelem tzv. generace anarchistických buřičů. Všechna jeho díla jsou silně levicová, ovlivněná anarchismem. Jeho díla měla z...

Více od autora

Olga Scheinpflugová

Olga Scheinpflugová byla česká herečka, spisovatelka, básnířka a dramatička, manželka Karla Čapka. Narodila se v rodině spisovatele Karla Scheinpfluga a matky Boženy, rozené Fričové . Jejími sourozenci byli Karel Scheinpflug a Božena Scheinpflugová . Po více než roce vdovství se otec oženil s Miladou Krinerovou . Od roku 1918 studovala herectví u Marie Hübnerové, členky činohry Národního divadla. V roce 1920 byla angažována do Švandova divadla. V letech 1922–1928 byla členkou Městského divadla na Král. Vinohradech. Ve filmu se poprvé objevila v roce 1922, v němém filmu Zlatý klíček podle scénáře Karla Čapka. Od ledna 1929 přešla z Divadla na Vinohradech do Národního divadla. S Karlem Čapkem se Olga Scheinpflugová osobně seznámila v roce 1920, kdy podle jejího vyprávění na ni počkal před Švandovým divadlem, ve kterém hrála. Obě rodiny zpočátku vztahu nepřály. Dne 26. srpna 1935 se na vinohradské radnici za Karla Čapka provdala, své umělecké příjmení Scheinpflugová si však ponechala. Se svým manželem žila v jeho polovině dvojdomu bratří Čapků, který si Josef a Karel Čapkovi postavili v dnešní Praze 10 a ve vile na Strži u Dobříše. Během společného života procestovali řadu evropských zemí a žila s ním až do jeho smrti v prosinci 1938. V období Protektorátu Čechy a Morava sice pracovala dále jako herečka, byla však opakovaně vyslýchána gestapem a ve svém domě musela strpět prohlídky. Ve svých vzpomínkách zejména uvádí, že byla podezřelá z uchovávání dopisu Edvarda Beneše z exilu Karlu Čapkovi. V listopadu 1940 odešla na nátlak ze souboru Národního divadla, v její roli ji nahradila Lída Baarová. Protižidovský a pronacistický Arijský boj ji v roce 1941 napadl i pro její pohostinská vystoupení se slovy „...Nechtěla byste toho je...

Více od autora