Peter Karvaš
Jizva : malá občanská činohra ve třech mezihrách (čtyřech obrazech)

1964 | Nakladatelství Orbis

Divadelní hra, která - řečeno slovy autora doslovu - "v podstatě vyzvala každého z nás, aby si uspořádal i svůj vlastní 'dvacátý sjezd' ve svém lidském, občanském svědomí". Diváky vzrušuje i uvědomuje vylíčením případu vědce, jenž v době politických procesů na počátku padesátých let selhal, když se ze zbabělosti a poho…dlnosti nezastal perzekvovaného člověka, třebas mohl dokázat jeho nevinu. Divadelní hra, která - řečeno slovy autora doslovu - "v podstatě vyzvala každého z nás, aby si uspořádal i svůj vlastní 'dvacátý sjezd' ve svém lidském, občanském svědomí". Diváky vzrušuje i uvědomuje… vylíčením případu vědce, jenž v době politických procesů na počátku padesátých let selhal, když se ze zbabělosti a pohodlnosti nezastal perzekvovaného člověka, třebas mohl dokázat jeho nevinu.

Stav

Dobrý

neautorský podpis

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, neautorský podpis
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	99
Jazyk:	česky
Překladatel:	Vladimír Reis
Edice:	56. svazek ed. 56. svazek ed. Divadlo
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 12. 2024 13:3
Číslo položky:	1081135

O autorovi

Peter Karvaš

Peter Karvaš byl slovenský dramatik, prozaik a divadelní teoretik. Narodil se v rodině lékaře Ferdinanda Karvaše a akademické malířky Karoly Skutecké-Karvašové. Vzdělání získával v Banské Bystrici , později začal studovat v Praze na ČVUT a současně na uměleckoprůmyslové škole , ale studium dokončil na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě . Pracovat začal již v roce 1939 a vystřídal několik zaměstnání – od práce ve stavební firmě až po práci v Neografii v Martině. Během 2. světové války byl rasově pronásledován a internován v pracovním táboře, během Slovenského národního povstání pracoval v Svobodném slovenském vysílači a publikoval v povstaleckém tisku. Po skončení války 1945–1948 dramaturg Československého rozhlasu, lektor a dramaturg Nové scény a SND v Bratislavě, 1949–1950 kulturní atašé na československé ambasádě v Bukurešti, později pracoval na pověřenectvu školství , byl redaktorem Kulturního života a také tajemníkem Svazu slovenských spisovatelů. V letech 1968–1974 byl docentem divadelní vědy, po roce 1974 vědeckým pracovníkem Výzkumného ústavu kultury v Bratislavě, od roku 1980 v důchodu. K jeho životu se vrací i dokumentární film natočený v roce 2002 . Jeden z nejvýznamnějších a plodných slovenských prozaiků a dramatiků 20. století, věnoval se i divadelní vědě a publicistice, v období normalizace perzekvován a diskriminován. Literární činný byl od roku 1937, kdy začal publikovat své první díla v Studentském časopise, ve Svojeti a Mladé kultuře. Zejména během války publikoval pod několika pseudonymy, první kniha mu vyšla až po skončení války (soubor report...

Více od autora