Knihy
Filozofie a náboženství
Filozofie
René Descartes
Meditace o první filosofii ; Námitky a autorovy...

René Descartes
Meditace o první filosofii

2003 | Nakladatelství Oikoymenh

Člověk může pochybovat o všech věcech, jestliže nedisponuje vědeckými poznatky. Užitečnost pochybností představuje nevyvratitelný fakt, poněvadž nás osvobozují od všech předsudků a mysl se může odpoutat od smyslového vnímání. Svobodná lidská mysl sice předpokládá, že neexistuje nic z toho, o čem může pochybovat, avšak …současně si uvědomuje bezpodmínečnou nutnost vlastní existence - dochází k rozlišení, co náleží k přirozenosti mysli a co k tělu. Jasná diferenciace mezi tělem a duší, proto ze zkázy těla nevyplývá zánik mysli . Idea zosobňuje nanejvýš dokonalé jsoucno, které musí mít své kořeny v dokonalé příčině. Idea Boha musí tudíž mít za příčinu samotného Boha... Descartes dále zdůrazňuje, že jasné a rozlišené vjemy disponují atributem pravdivosti. Lidská mysl se liší od těla, ale současně s ním vytváří jednotný celek - její vlastní poznání je mnohem pevnější a zřetelnější než znalost tělesného. Přílohou je první české vydání námitek Descartových současníků a následné Descartovy reakce. Člověk může pochybovat o všech věcech, jestliže nedisponuje vědeckými poznatky. Užitečnost pochybností představuje nevyvratitelný fakt, poněvadž nás osvobozují od všech předsudků a mysl se může odpout…at od smyslového vnímání. Svobodná lidská mysl sice předpokládá, že neexistuje nic z toho, o čem může pochybovat, avšak současně si uvědomuje bezpodmínečnou nutnost vlastní existence - dochází k rozlišení, co náleží k přirozenosti mysli a co k tělu. Jasná diferenciace mezi tělem a duší, proto ze zkázy těla nevyplývá zánik mysli . Idea zosobňuje nanejvýš dokonalé jsoucno, které musí mít své kořeny v dokonalé příčině. Idea Boha musí tudíž mít za příčinu samotného Boha... Descartes dále zdůrazňuje, že jasné a rozlišené vjemy disponují atributem pravdivosti. Lidská mysl se liší od těla, ale současně s ním vytváří jednotný celek - její vlastní poznání je mnohem pevnější a zřetelnější než znalost tělesného. Přílohou je první české vydání námitek Descartových současníků a následné Descartovy reakce.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	535
Jazyk:	česky
ISBN10:	807298084X
ISBN:	9788072980840
Překladatel:	Petr Glombíček, Tomáš Marvan, Pavel Zavadil
Edice:	43. svazek ed. 43. svazek ed. Knihovna novověké tradice a současnosti
Vydání:	Knihovna novověké tradice a současnosti (43.)
Vystaveno:	22. 2. 2022 15:54
Číslo položky:	285091

O autorovi

René Descartes

René Descartes byl francouzský filosof, matematik a fyzik. Descartes , 2. pád , psáno Descartese či Descartesa, objevuje se také tvar Descarta. Základním Descartovým východiskem je metodická skepse, soustavná pochybnost zejména o datech smyslového poznání. Tímto odvážným myšlenkovým krokem dokázal podstatně změnit evropské myšlení a stát se zakladatelem: Descartes ovšem odmítá běžnou skepsi, „pochybování pro pochybování“, a pochybnost užívá jen proto, aby se dobral pravdy. Naproti tomu v životě je třeba jednat, i když naše poznání není jisté. Jako první výslovně formuloval zásady vědecké metody, významně se podílel na rozvoji matematiky a fyziky, na vytvoření číselné reprezentace geometrických objektů známé jako kartézská soustava souřadnic, na vzniku analytické geometrie a na matematizaci optiky. Descartes se narodil ve vzdělané šlechtické rodině 31. března 1596 v La Hayne, dnes Descartes, asi 40 km jižně od Tours. Jeho otec byl radou soudu v Rennes, matka brzy zemřela a nadaného, ale neduživého chlapce vychovávala jeho babička. V letech 1604 až 1612 studoval na jezuitské univerzitě v La Flèche, kde se mu dostalo důkladného vzdělání ve scholastické filosofii, matematice i ve vědách. V Rozpravě o metodě sice o užitečnosti tohoto vzdělání pochyboval, v dopise však později svému příteli tuto univerzitu vřele doporučuje. Roku 1616 získal právnické vzdělání na univerzitě v Poitiers a odešel do Paříže, kde psal různá pojednání . Protože chtěl poznat svět, odjel do Holandska, kde se seznámil s fyzikem Beeckmanem, s nímž si pak dlouho dopisoval. Roku 1617 vstoupil do vojska Mořice Oranžského, od roku 1619 bavorského kurfiřta Maxmiliána I. Bavorského, ale bitvy na Bílé hoře se zřejmě nezúčastnil. 16. listopadu 1619 měl blízko německého Ulmu noční vidění Krista, o němž si poznamenal, že v...

Více od autora