Hérodotos z Halikarnássu byl prvním významným antickým historikem, proto byl Ciceronem nazván otcem dějepisu. Je po něm pojmenován měsíční kráter Herodotus. Mnoho cestoval . Soudil, že k historii je třeba přistupovat geograficky a ke geografii historicky . Ve svých Dějinách vytvořil v devíti knihách nejúplnější popis světa , známého Řekům ve druhé polovině 5. století př. n. l. Hérodotos se narodil v Halikarnássu v Malé Asii, kde se i politicky angažoval a zúčastnil se pokusu svrhnout místního tyrana Lygdamida. Po neúspěchu celé akce musel odejít do exilu na ostrov Samos, později se však vrátil a opět se zapletl do komplotu proti Lygdamidovi; tentokrát se zdarem. Přesto krátce nato rodné město navždy opustil a přesídlil zpátky na Samos. Kolem roku 447 př. n. l. pobýval v Athénách, kde navázal kontakty s řadou významných osobností, mj. se Sofoklem, který na Hérodota dokonce odkazuje ve svém díle Oidipus na Kolónu, a Periklem. V Athénách předčítal úryvky ze svého díla, zač dostával od města finanční odměnu; později odešel do nově založené kolonie Thúrie v jižní Itálii. Své Dějiny zveřejnil v úplné podobě nejpozději v roce 424 př. n. l. a brzy nato pravděpodobně zemřel. Pohřben byl v Thúriích. Hérodotos ve svém díle podrobně rozebral vznik a vývoj největší mocnosti soudobého světa – perské říše – a její konflikt s evropskými Řeky v prvních desetiletích 5. století př. n. l. Řecko-perské války vyplňují podstatnou část druhé poloviny jeho Dějin, bez jeho údajů by bylo jen velmi obtížné rekonstruovat složité předivo vztahů mezi jednotlivými řeckými obcemi, Peršany i dalšími aktéry zá... Zdroj: wikipedia.org