Matyáš Bernard Braun
Matyáš B. Braun

1937 | Nakladatelství Melantrich

Vyberte kus

Stav

Dobrý

razítka z knihovny

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý razítka z knihovny	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý lehce cítit po vlhkosti, stránky lehce zvlněné	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, razítka z knihovny
Vazba:	pevná
Počet stran:	6 nečíslovaných , 24 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Editor:	Bedřich Fučík, Emil Filla, František Muzika
Edice:	15. svazek ed. 15. svazek ed. Prameny, sbírka dobrého umění, 15. svazek ed. 15. svazek ed. Prameny : sbírka dobrého umění / řídí Emil Filla a Bedřich Fučík
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 7. 2026 12:39
Číslo položky:	1847904

O autorovi

Matyáš Bernard Braun

Matyáš Bernard Braun, německy Matthias Bernhard Braun; byl rakouský sochař a řezbář působící převážně v Čechách. Je zařazován mezi nejvýznamnější představitele českého vrcholně barokního sochařství. Narodil se jako páté dítě kováře a sedláka Jakuba Brauna a jeho ženy Magdalény, rozené Neureutrové. Rodina Braunů byla všeobecně výtvarně nadaná. O čtyři roky mladší bratr Matyášův Dominik byl malířem a jeho synovec Antonín sochařem. Mladému Matyášovi v Tyrolsku patrně nemohla uniknout působivá sochařská a malířská výzdoba cisterciáckého kláštera ve Stamsu, která je spojena se jmény řezbáře Ondřeje Thamascheho a s malíři bratry Schorovými. Pro klášterní kostel Thamasch vytvořil nadživotní skupinu Kalvárie a 12 soch pro hrobku tyrolských vévodů, čímž se zapsal do popředí rakouské plastiky raného baroka. Bonaventura Schor zde pak vymaloval cyklus lunetových maleb z legendy sv. Bernarda. To neušlo pozornosti mladého Matyáše, který z úcty ke klášteru dodatečně připojil jméno tohoto světce ke svému křestnímu. Sochařské umění studoval v Salcburku. Po studiích cestoval po Itálii, kde navštívil mj. Benátky, Bolognu a Řím. Jeho práce nesou od té doby stopy benátské sochařské školy 17. století a jsou ovlivněny také díly Gian Lorenza Berniniho či Michelangela Buonarrotiho. Před rokem 1710 založil v Praze vlastní dílnu. Do pražského sochařského cechu vstoupil mistrovským dílem sousoší snu slepé cisterciačky sv. Luitgardy na Karlově mostě z r. 1710 na zakázku plaského opata Evžena Tyttla. Zejména díky tomuto dílu získal v Čechách značnou popularitu a velké množství zakázek. Během následujících patnácti let se z jeho dílny stala největší sochařská dílna v Praze s největšími zisky a šesti tovaryši. Braun ovšem onemocněl souchotinami, a tak vlastní těžkou sochařskou práci vykonávali jeho zaměstnanci, zatímco on se soustředil na tvorbu modelů a návrhů. V Praze brzy zdomácněl, oženil se a spolupracoval s mnoha dalšími um...

Více od autora

Komentáře ke knize

Načítám obsah knihy…