Knihy
Beletrie
Ostatní beletrie
Ferdinand Schulz
Matice lidu - ročník XX. - číslo 4, 5 a 6 - Duš...

Ferdinand Schulz: Matice lidu - ročník XX. - číslo 4, 5 a 6 - Duševní život zvířat - druhá část od strany 145 + Slavná župa + Česká Magdalena

Ferdinand Schulz, Kálmán Mikszáth, George John Romanes
KOMPLET 19. století 3X Slavná župa + Česká Magdalena + Duševní život zvířat

1886 | Nakladatelství Spolek pro vydávání laciných knih českých Nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých

Obsažené svazky:

Slavná župa 1886 (142 s.)
Česká Magdalena, dějepisná novella ze XIV. století 1886 (155 s.)
Duševní život zvířat 1886 2 (144 - 269)

Vyberte kus

Stav

Mírně opotřebená

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	449 Kč
	Stav Mírně opotřebená	KOMPLET Skladem pro e-shop	299 Kč

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	převazba
Počet stran:	142 + 155 + 125
Jazyk:	česky
Překladatel:	František Brábek, Primus Sobotka
Edice:	20, 20. svazek ed. 20, 20. svazek ed. Matice lidu
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 4. 2025 12:55
Číslo položky:	1204566

O autorech

Kálmán Mikszáth

Kálmán Mikszáth byl maďarský realistický spisovatel, novinář a poslanec. Spolu s Jókaiem nejpřekládanější maďarský autor . Kálmán Mikszáth se narodil v roce 1847 do rodiny nižšího šlechtice v obci Sklabiná na dnešním Slovensku. Od raného dětství rád poslouchal vyprávění místních obyvatel, což v něm probudilo zájem o historii a snahu o zaznamenávání skutečných událostí. Po studiích na gymnáziu v Rimavské Sobotě a posléze v Banské Štiavnici se dal na studia práv v Budapešti. Studium však po necelých třech letech opustil a v roce 1870 přijal místo praktikanta u slúžného Matyáše Maukse v Balažských Ďarmotech. Brzy začíná spolupracovat s místními novinami Nógrádi lapok – píše krátké povídky a črty. Zamiluje se do Mauksovy dcery Ilony, otec však známosti nepřeje, a tak se Mikszáth tajně ožení s Ilonou v roce 1873. Manželé se stěhují do Budapešti, ale Mikszáth nemá dobré zaměstnání, rodina strádá, je zadlužena, statek ve Sklabiné musí být prodán v dražbě. Mikszáth posílá Ilonu zpátky k rodičům, aby ji uchránil před chudobou, a dokonce se s ní dává rozvést, přichází tak nejtěžší období jeho života. Stěhuje se do Segedína, kde roku 1878 získá místo v redakci Szegedi Napló . První literární úspěchy mu přináší sbírky novel „Slovenští krajané“ a „Dobří Palócové“, vydané v roce 1881. Mikszáthova díla si získávají mnohé čtenáře díky autorovu vypravěčskému talentu a do jisté míry i reportážnosti, dokumentující život obyčejných venkovanů na jeho rodném Slovensku. Brzy se Mikszáth dostává do redakce jedněch z nejdůležitějších zalitavských novin – Pesti Hírlap , pro něž píše reportáže z parlamentu. Mikszáthova popularita strmě stoupá, dokonce i Mór Jókai se o něm velmi pochvalně vyjadřuje. Finanční situace se lepší a tak se v roce 1883 Mikszáth žení podruhé – ale opět s Ilonou. Roku 1887 je zvole...

Více od autora

Ferdinand Schulz

Ferdinand Schulz byl český vychovatel, novinář, kritik, populární spisovatel a politik. Narodil se ve mlýně Korečníky nedaleko Ronova. Od sedmi let žil v Nymburce. Gymnázium začal studovat u piaristů v Mladé Boleslavi, studium dokončil v Praze na Akademickém gymnáziu, kde jeho spolužáky byli také Jan Neruda a Vítězslav Hálek. Pak pokračoval studii přírodních věd, historie, jazyků a filozofie na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Poté se stal vychovatelem mladého Václava z šlechtické rodiny Kouniců a s ním procestoval část Evropy – Německo, Švýcarsko, Francii. Životní zkušenosti se projevily v jeho bohaté novinářské i spisovatelské činnosti. Od roku 1872 byl profesorem češtiny a němčiny na tehdy nové Českoslovanské akademii obchodní v Praze. Byl aktivní i v politickém životě. Od roku 1867 do roku 1871 zasedal jako poslanec Českého zemského sněmu, který ho roku 1867 zvolil i poslancem Říšské rady . Patřil do skupiny českých státoprávně orientovaných poslanců z Národní strany , kteří odmítali převzít mandáty kvůli výhradám k ústavnímu směřování Předlitavska. 19. června 1867 byl spolu s dalšími českými poslanci vyzván k udání důvodů pro nepřevzetí mandátů. 26. září 1868 pak byly mandáty těchto poslanců v zemském sněmu a tudíž i v Říšské radě prohlášeny za zaniklé. Již v 1. polovině 60. let nicméně v rámci Národní strany reprezentoval liberální křídlo, které se roku 1864 zaobíralo ideou na ustavení samostatné strany. 8. ledna 1864 se zúčastnil schůzky několika politiků a novinářů, kterou svolal Rudolf Thurn-Taxis. Na následné schůzce pak došlo k zformulování programu zamýšlené strany, ale k faktickému vydělení radikálně demokratického proudu z jednotné Národní strany tehdy ještě nedošlo. V srpnu ...

Více od autora