Knihy
Vzácné knihy
19. století
Václav Řezníček
Matice lidu - ročník XVIII. - čísla 1. a 2. - Z...

Václav Řezníček: Matice lidu - ročník XVIII. - čísla 1. a 2. - Za utrpení předků + Kristiana Elstera Vybrané novelly I.

Václav Řezníček, Kristian Elster
Matice lidu - ročník XVIII. - čísla 1. a 2. - Za utrpení předků + Kristiana Elstera Vybrané novelly I.

1884 | Nakladatelství Nákladem spolku pro vydávání laciných knih českých

Obsažené svazky:

Za utrpení předků, obraz ze selského pozdvižení 1884 (184 s.)
Kristiana Elstera Vybrané novelly 1884 I (252 s.)

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	252 + 184
Jazyk:	česky
Překladatel:	Václav Petrů
Edice:	18. svazek ed. 18. svazek ed. Matice lidu
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 9. 2024 9:32
Číslo položky:	975915

O autorech

Václav Řezníček

Václav Řezníček , často psán i jako Vácslav Řezníček, byl český spisovatel, novinář, historik, knihovník a ředitel knihovny Národního muzea. Rod Václava Řezníčka pocházel z Krkonošského podhůří. Jeho otec Jan se oženil s Emilií, rozenou Exnerovou z Třebešova, a 7. března 1859 se stal hospodářem na zemědělské usedlosti ve Skaličce. 9. září 1861 se jim narodil syn Václav. První třídu gymnázia vystudoval v roce 1873 na Akademickém gymnáziu v Praze, na konci letních prázdnin roku 1874 pak odjel na studia do Hradce Králové, kde také maturoval. Spolu se svými přáteli Aloisem Jansou, Ladislavem Klumparem, Františkem Puchmajerem, Václavem Šolcem a dalšími založil Řezníček časopis Z jarních luhů jako reakci na zabrání Bosny a Hercegoviny roku 1878 rakousko-uherským vojskem. Sám zde publikoval několik svých povídek a časových fejetonů. Vydávání časopisu bylo však záhy zrušeno, jelikož se jednalo o tištěný a úředně neschválený tajný studentský časopis. Po ukončení gymnázia byl přijat na pražskou univerzitu, kde roku 1881 nastoupil na právnickou fakultu. Později přešel na filozofickou fakultu. Pracoval v literárním odboru Umělecké besedy a roku 1887 byl členem spisovatelského spolku Máj. Dále byl v roce 1885 jmenován starostou studentského Akademického čtenářského spolku. Studia na pražské univerzitě ukončil v roce 1889 doktorátem z historie . V roce 1889 přijel do Ronova nad Sázavou navštívit rodinu Peškových, jejichž dceru Vlastimilu si později vzal za ženu. Tam ho upozornili na staré purkrechtní knihy, uložené u okresního soudu města Přibyslavě. Řezníček si dva svazky vypůjčil a odvezl je do archivu města Prahy, kde v nich pak archiváři Josef Emler a Jaromír Čelakovský nalezli rukopisný text, známý nyní jako Paměti přibyslavské. Přepis textu zveřejnil Řezníč...

Více od autora