Stefan Zweig
Marie Stuartovna

1966 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

V knize je velice poutavě popsán životní příběh Marie Stuartovny a dopodrobna zobrazena psychologie jejího jednání.
Marie Stuartovna , byla dcera skotského krále Jakuba V. z rodu Stuartů a francouzské šlechtičny Marie de Guise. Marie byla francouzská a vládnoucí skotská královna.

Skotskou královnou se stala… už jako šestidenní dítě poté, co její otec zemřel na choleru. Už v prvním roce svého života, 9. září 1543, byla korunována skotskou královnou. Jako šestileté dítě, roku 1548, byla zaslíbena jako budoucí manželka francouzskému dauphinovi Františkovi a téhož roku také do Francie dorazila. Od svého skotského doprovodu byla na královském dvoře oddělena a vychovávána po celou dobu dětství a dospívání spolu s ostatními dětmi francouzského krále Jindřicha II.

Francouzská královna
24. dubna 1558 uzavřela ve věku 15 let plánovaný sňatek se svým čtrnáctiletým snoubencem Františkem. Král Jindřich II. za necelé dva měsíce po tomto sňatku tragicky zemřel. František se stal pod jménem František II. králem Francie a jeho žena Marie Stuartovna královnou. V zemi však fakticky vládli strýcové Marie z rodu Guisů. 5. prosince 1560 Mariin mladý manžel František II. zemřel a ona se stala ve svých osmnácti letech poprvé vdovou. 14. října 1561 opustila svoji milovanou Francii a vrátila se zpět do rodného Skotska.
Po smrti Marie I. Tudorovny neuznala Marie Stuartovna za právoplatnou anglickou královnu její nevlastní sestru Alžbětu I., svoji tetu z druhého kolena, a sama se začala titulovat také jako anglická královna . O získání londýnského trůnu se však nikterak nesnažila.

Ve filmu

Marie Stuartovna ,USA, 1936 – v hlavní roli Marie Stuartovny Katharine Hepburnová.

Marie Stuartovna, královna Skotska , Velká Británie, 1971 – v hlavní roli Marie Stuartovny Vanessa Redgrave. Film byl vydán v českém znění na DVD.

Poslední noc Marie Stuartovny , Francie, 1981 – v hlavní roli Marie Stuartovny Annie Girardototová .

Spiknutí střelného prachu , Velká Británie, 2004 – v hlavní roli Marie Stuartovny Clémence Poésy.

Reign,USA, 2013-? – v hlavní roli Marie Stuartovny Adelaide Kane. V knize je velice poutavě popsán životní příběh Marie Stuartovny a dopodrobna zobrazena psychologie jejího jednání.
Marie Stuartovna , byla dcera skotského krále Jakuba V. z rodu Stuartů a francouz…ské šlechtičny Marie de Guise. Marie byla francouzská a vládnoucí skotská královna.

Skotskou královnou se stala už jako šestidenní dítě poté, co její otec zemřel na choleru. Už v prvním roce svého života, 9. září 1543, byla korunována skotskou královnou. Jako šestileté dítě, roku 1548, byla zaslíbena jako budoucí manželka francouzskému dauphinovi Františkovi a téhož roku také do Francie dorazila. Od svého skotského doprovodu byla na královském dvoře oddělena a vychovávána po celou dobu dětství a dospívání spolu s ostatními dětmi francouzského krále Jindřicha II.

Francouzská královna
24. dubna 1558 uzavřela ve věku 15 let plánovaný sňatek se svým čtrnáctiletým snoubencem Františkem. Král Jindřich II. za necelé dva měsíce po tomto sňatku tragicky zemřel. František se stal pod jménem František II. králem Francie a jeho žena Marie Stuartovna královnou. V zemi však fakticky vládli strýcové Marie z rodu Guisů. 5. prosince 1560 Mariin mladý manžel František II. zemřel a ona se stala ve svých osmnácti letech poprvé vdovou. 14. října 1561 opustila svoji milovanou Francii a vrátila se zpět do rodného Skotska.
Po smrti Marie I. Tudorovny neuznala Marie Stuartovna za právoplatnou anglickou královnu její nevlastní sestru Alžbětu I., svoji tetu z druhého kolena, a sama se začala titulovat také jako anglická královna . O získání londýnského trůnu se však nikterak nesnažila.

Ve filmu

Marie Stuartovna ,USA, 1936 – v hlavní roli Marie Stuartovny Katharine Hepburnová.

Marie Stuartovna, královna Skotska , Velká Británie, 1971 – v hlavní roli Marie Stuartovny Vanessa Redgrave. Film byl vydán v českém znění na DVD.

Poslední noc Marie Stuartovny , Francie, 1981 – v hlavní roli Marie Stuartovny Annie Girardototová .

Spiknutí střelného prachu , Velká Británie, 2004 – v hlavní roli Marie Stuartovny Clémence Poésy.

Reign,USA, 2013-? – v hlavní roli Marie Stuartovny Adelaide Kane.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

až velmi dobrý

Skladem na prodejně

	Stav Dobrý až velmi dobrý	Skladem na prodejně	~~59 Kč~~ 49 Kč
	Stav Mírně opotřebená opotřebená obálka, natrhnutá obálka	Skladem pro e-shop	49 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	361
Jazyk:	česky
Překladatel:	Josef Hiršal, Anna Siebenscheinová
Edice:	219. svazek ed. 219. svazek ed. Klub čtenářů, Klubu čtenářú
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 2. 2024 11:38
Číslo položky:	772998

O autorovi

Stefan Zweig

Stefan Zweig byl rakouský prozaik židovského původu, esejista, básník a překladatel z francouzštiny a angličtiny do němčiny. Jeho otec, původem moravský Žid usazený ve Vídni, podnikal v textilnictví; matka pocházela z vlivného, bohatého, kulturně založeného rodu a vyrostla v Itálii. Měl o dva roky staršího bratra Alfreda, který později převzal podnik po otci. Stefan tak jako druhorozený mohl studovat a věnovat se svým uměleckým zálibám: divadlu, hudbě, výtvarnému umění a hlavně literatuře. Ještě jako dvacetiletý student vydal sbírku básní s názvem Stříbrné struny, ale na dalších šest let se odmlčel. Absolvoval filosofii, germanistiku a romanistiku v Berlíně a v roce 1904 ve Vídni získal titul doktora filozofie. Často cestoval, zejména do Francie, Anglie a Belgie, ale v pozdějších letech navštívil také Indii, Ceylon, Barmu a Spojené státy americké. Jeho literární tvorbu ovlivnila psychoanalýza, osobně se přátelil se Sigmundem Freudem. Od mládí se hlásil k idejím humanismu, pacifismu a kosmopolitismu, který však spojoval s úctou ke svébytnosti různých národů. Usiloval o vzájemné poznání a sblížení Evropanů. Pod vlivem svého přítele, belgického básníka Emila Verhaerena, si také osvojil civilismus, tedy lyrický úžas nad technickým a vědeckým pokrokem moderního lidstva. Zpočátku se věnoval dramatické tvorbě, ale jeho první tři hry nemohly být uvedeny z důvodu náhlého úmrtí v souboru. Začal psát novely a eseje, věnoval se překladům. Během 1. světové války žil ve Vídni, kde pracoval v archivu Ministerstva války. Na začátku první světové války vykazoval vlastenecké smýšlení, jež zasáhlo mnohé Němce a Rakušany, jako například také Martina Bubera nebo Hermanna Cohena. V roce 1914 publikoval v tisku otevřený dopis An die Freunde im Fremdland , v němž oznamuje, že za války musí dá...

Více od autora