Antonín Matějček
Mánesové : Antonín, Václav, Josef, Quido, Amálie

1949 | Pražské nakladatelství

"Obsahuje zhuštěné vylíčení života a práce pěti členů rodiny Mánesů, největší české malířské rodiny 19. století, krajináře Antonína Mánesa, jeho bratra Václava a tří dětí Antonínových Josefa, Quida a Amálie." Knížka má "říci vše závažné, co je třeba vědět o těchto umělcích, o jejich život. prostředí, o jejich významu i… podílu v současné malbě, o znacích jejich tvorby i vlivech, které tuto tvorbu usměrnily." E.P. "Obsahuje zhuštěné vylíčení života a práce pěti členů rodiny Mánesů, největší české malířské rodiny 19. století, krajináře Antonína Mánesa, jeho bratra Václava a tří dětí Antonínových Josefa, Quida a …Amálie." Knížka má "říci vše závažné, co je třeba vědět o těchto umělcích, o jejich život. prostředí, o jejich významu i podílu v současné malbě, o znacích jejich tvorby i vlivech, které tuto tvorbu usměrnily." E.P.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

razítko, bez obálky

Skladem pro e-shop

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~45 Kč~~ 35 Kč
	Stav Dobrý razítko, bez obálky	Skladem pro e-shop	29 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, razítko
Vazba:	pevná
Počet stran:	74
Jazyk:	česky
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Doby, postavy a díla. Řada 2, 6. svazek ed. 6. svazek ed. Doby, postavy a díla. Řada 1.
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 4. 2025 11:5
Číslo položky:	1212088

O autorovi

Antonín Matějček

Antonín Matějček byl český historik umění, profesor Karlovy univerzity. Zabýval se hlavně českým uměním gotické doby a 19. století. Šlo o výraznou osobnost dějin výtvarného umění. Dějiny umění studoval ve Vídni u Maxe Dvořáka, od něhož převzal i jeho metodu, totiž chápat umění jako obraz duchovní atmosféry určité doby. Od roku 1917 přednášel dějiny umění na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, od roku 1920 na Akademii výtvarných umění a od roku 1930 byl profesorem Karlovy univerzity. V roce 1948 vstoupil do KSČ. Od roku 1949 byl také vysokým úředníkem ministerstva kultury. Mnoho jeho žáků dnes patří k proslulým a uznávaným osobnostem, které se velkou měrou zasloužily o zprostředkování kulturních hodnot veřejnosti. Příkladem je Jaroslav Pešina, František Dvořák, Jaromír Neumann, Pavel Preiss a mnoho jiných. Od roku 1922 vydával šestisvazkový „Dějepis umění“, knihy o středověkých rukopisech, roku 1931 knihu „Ilustrace“ a roku 1938 vydal dílo „Česká malba gotická“. Napsal také řadu studií a monografií o Josefu Mánesovi, Antonínu Slavíčkovi, Janu Kotěrovi, Janu Štursovi a dalších. Společně se Zdeňkem Wirthem redigoval časopis „Památky archeologické“, „Ottův slovník naučný nové doby“ a řadu dalších souborných publikací. Po mnoho let bydlel v Praze na Senovážném náměstí na Novém Městě v č.p. 1986, kde se dnes také nachází jeho pamětní deska s bustou na konzole, jejímž autorem je sochař Josef Klimeš.

Více od autora