Karel Pelant byl český novinář, autor žurnalistické beletrie, průkopník esperanta , volnomyšlenkářský polemik proti katolické církvi a proti maloburžoaznímu způsobu života, překladatel z anglické literatury a z francouzského jazyka. Narodil se v rodině strojvůdce Karla Pelanta a jeho manželky Marie, rozené Schneiderové . Byl druhý ze šesti sourozenců. Studoval externě na reálce a v letech 1894–1897 na Uměleckoprůmyslové škole všeobecnou školu modelování. Celý život pracoval jako novinář. Nejprve v Kolíně, kde vydával vlastní časopis a v období 1904–1905 v Rovnosti v Brně. V roce 1905 se navrátil do Prahy, zde i v Plzni vydával vlastní týdeníky a od roku 1920 do smrti byl redaktorem pražského Večera. Často cestoval po Evropě, v letech 1908 a 1919 absolvoval delší studijní pobyty v USA. Zemřel na následky zranění poté, co ho srazil automobil. V roce 1898 vystoupil z římskokatolické církve a byl aktivní v protiklerikálním hnutí. Stal se členem spolku občanů bez vyznání Augustin Smetana, přednášel a publikoval. Patřil k spoluzakladatelům Volné myšlenky a organizátorům předválečného protiklerikálního hnutí. Pravidelně přispíval do časopisu Volná myšlenka, jeden rok působil redaktorsky ve Volné škole , byl redaktorem Večera. Bývá řazem mezi stoupence tzv. nového náboženství . Zúčastnil se světových kongresů ateistického hnutí Volné myšlenky v Římě 1904 a v Paříži 1905 jako sekretář české sekce. Byl předsedou Prvního spolku esperantistů v Brně, který vzniknul v roce 1901 v Brně. V roce 1921 se Karel Pelant oženil s Růženou, rozenou Hudlickou . Manželka Růžena Pelantová byla sociální pracovnice, funkcionářka národně socialistické strany a v období 1946–1948 náměstkyně primátora hlavního města Prahy. Dcera PhDr. Artemis Pelantová, provdaná Hu...