Jiří Gruša
Máma, táta, já a Eda BEZ KLÍČE

1990 | Nakladatelství Österreichischer Bundesverlag Rakouské státní nakladatelství

Slabikář vznikl pro české děti exulantů žijící v zahraničí, aby se naučily číst v rodné řeči a jejich duše byla obohacena eticky i esteticky.
Jedním z důvodů, proč lidé opouštějí své nesvobodné vlasti, je přání, aby alespoň jejich děti unikly trychtýři, kterým jsou od první školní třídy nalévány. Po něžné revoluci v… listopadu 1989 to byl první slabikář, který vyšel bez kontroly stranických orgánů, a který mohli učitelé používat ke vzdělávání prvňáčků. Slabikář vznikl pro české děti exulantů žijící v zahraničí, aby se naučily číst v rodné řeči a jejich duše byla obohacena eticky i esteticky.
Jedním z důvodů, proč lidé opouštějí své nesvobodné vla…sti, je přání, aby alespoň jejich děti unikly trychtýři, kterým jsou od první školní třídy nalévány. Po něžné revoluci v listopadu 1989 to byl první slabikář, který vyšel bez kontroly stranických orgánů, a který mohli učitelé používat ke vzdělávání prvňáčků.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	207
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085204045
ISBN:	9788085204049
Ilustrátor:	Miroslav Wagner
Vydání:	Vydání v GLX první
Vydáno v:	Wien
Vystaveno:	12. 9. 2023 10:47
Číslo položky:	637077

O autorovi

Jiří Gruša

Jiří Gruša byl český básník, prozaik, překladatel, literární kritik, diplomat a politik. Od června 1997 do ledna 1998 zastával post ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve druhé Klausově vládě . V letech 2003 až 2009 byl prezidentem mezinárodního centra PEN klubu. Pro jednu ze svých knih použil pseudonym Samuel Lewis. Narodil se v Pardubicích. Jeho otec byl technickým úředníkem, který byl po válce nucen se přihlásit do dolu v rámci náboru pracující inteligence. Po absolvování středoškolského studia v Pardubicích byl Gruša, nyní pocházející z dělnické rodiny, přijat na Karlovu univerzitu, aniž by musel vstoupit do komunistické strany. Nejprve studoval český jazyk a historii, po roce přešel na Filozofickou fakultu studovat obory filozofie a historie. Během studia se u něho začal projevovat organizační talent, díky kterému působil na pozici redaktora v různých literárních časopisech. Svou poezii pravidelně zasílal do redakcí pražských novin, kde se jeho básně setkávaly vždy s odmítavou odpovědí redakcí pro intelektuální obsah a neplnění potřebných ideových předpokladů. Vysokou školu ukončil v roce 1962, kdy vyšla jeho básnická sbírka Torna. V tomto roce také nastoupil základní vojenskou službu. Dále se věnoval básnické tvorbě. V roce 1963 byla v pražských novinách zveřejněna část jeho práce, která byla vytržena z kontextu. V této práci byly zmíněna i osoba Fidela Castra. Díky tomu byl pozván do Dobříše, kde se setkal s celou řadou mladých spisovatelů. Zde vznikla myšlenka vzniku časopisu pro mladou literaturu, proto zorganizoval vše potřebné a ještě během jeho vojenské služby vznikl časopis Tvář, s odkazem na Františka Halase, jehož se stal redaktorem. Po měsíci působení v časopise Tvář, se objevil v tisku článek jeho přítele z Pardubic Vladimíra Medka, pojednávající o tom, že není správné, aby nevycházely starší básně bez stalinských ve...

Více od autora