Michail Ščigol se narodil 26. srpna r.1945 v Čeljabinsku Ruské federaci ukrajinským rodičům. Vystudoval Kyjevskou Národní univerzitu stavebnictví a architektury a nástavbu urbanistiky Vysoké školy architektury v Moskvě. Už v té době se soustavně věnuje architektuře, sochařství a malbě. Od roku 1969 pořádá samostatné výstavy a prezentuje své umění : Ukrajina, Československo, Česká republika, Německo, Slovenská republika, USA, Rakousko, Italie, Belgie. K dnešnímu dni je to je to 90 samostatných výstav, nejdůležitější z nichž : sidlo Evropského parlamentu v Bruselu 2008 ,muzeum Andy Warhola 1991,2005, parlament České republiky 2004, muzeum Moderního umění Ukrajiny v Kyjevě 2011, Art-centr Oděssa 2011, Katedrála Sv. Vita v Praze 2011 V roce 1970 se stává členem Svazu architektů Ukrajiny. V roce 1993 je přijat do Unie výtvarných umělců ČR a je členem International Association of Art UNESCO. Na jaře roku 1990 přijíždí do Československa, kde se sbližuje s významnými českými umělci – malíři Vladimirem Komárkem, Karlem Valtrem a sochařem Viktorem Koněčným. Jeho první výstava v Československu se uskutečnila v muzeu města Železnice v létě 1990. V roce 1999 mu bylo uděleno české státní občanství. Od roku 1988 se umělec věnuje výhradně malbě. Tvoří rozsáhlé cykly: Velká třešňová loupež , Noci v Železnici , Tristan a Isolda , Ateliér, z černobílého soukromí , Skicák strýčka Tea , Jsem Tančící dům , Biblické náměty , Povodňová zátiší , Se Šporkem a Braunem , A.V.E. Valdštejn , Jen krátká návštěva potěší , Kalvárie XX století , Křižova cesta pro kostel Sv. Bartoloměje , Deníky Franze Kafky , a další celkem víc než 500 obrazů. Pro jeho malované příběhy jsou typické nadsázka, prvky grotesky a jemná sebeironie. Michail Ščigol patří k výrazným osobnostem současné české výtvarné scény. Ve svém díle vychází z evropského expresionismu. Spouje zde ...