Knihy
Beletrie
Ruská literatura
Malá Luversová

KOMPLET Beletrie 8X Velký Gatsby ; Poslední magnát + Mechanické piano + Mefisto + Malá Luversová + Anna Kareninová + Foucaultovo kyvadlo + Vejce a já + Sophiina volba

1969 | Nakladatelství Československý spisovatel

Novela sovětského básníka, prozaika a překladatele, autora, jemuž byla za román Doktor Živago, v SSSR v padesátých letech odmítnutý, nabídnuta Nobelova cena. Ústřední postavou této novely je děvčátko, které se probouzí v dívku. Dějem zde však mnohem více než skutečné dění je vnímání světa dětskou obrazotvorností a tím…to vnímáním vznikající svár dětských snů a objevované reality světa.
2. vydání. Novela sovětského básníka, prozaika a překladatele, autora, jemuž byla za román Doktor Živago, v SSSR v padesátých letech odmítnutý, nabídnuta Nobelova cena. Ústřední postavou této novely je děvčátko…, které se probouzí v dívku. Dějem zde však mnohem více než skutečné dění je vnímání světa dětskou obrazotvorností a tímto vnímáním vznikající svár dětských snů a objevované reality světa.
2. vydání.

Obsažené svazky:

KOMPLET Beletrie 8X Velký Gatsby ; Poslední magnát + Mech... 1964 (9sv., 298 + 282 + 822 + 694 + 277 + 327 + 720 + 93, 3. vyd.)
Velký Gatsby ; Poslední magnát 1979 (298 s., 1. vyd.)
Vejce a já 1979 (282 s., 5. vyd.)
Anna Kareninová 1964 (822 s., 2. vyd.)
Sophiina volba 1985 (694 s., 2. vyd.)
Mefisto, román jedné kariéry 1984 (277 s., 3. vyd.)
Mechanické piano 1987 (327 s., 2. vyd.)
Foucaultovo kyvadlo 1991 (720 s., 1. vyd.)
Malá Luversová 1969 (75 s., [6] l. obr. příl, 2. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

Další varianty

Stav Dobrý obálka s oděrkami	Skladem na prodejně
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.	LETO26: 29 Kč
Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.	LETO26: 29 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.	LETO26: 10 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 28. 7.	LETO26: 10 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	298 + 282 + 822 + 694 + 277 + 327 + 720 + 75
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Václav Sivko, Josef Liesler, Ludmila Lojdová
Překladatel:	Lubomír Dorůžka, Eva Marxová, Tatjana Hašková, Radoslav Nenadál, Anna Siebenscheinová, Jaroslav Kořán, Boris Leonidovič Pasternak
Edice:	425. svazek ed. 425. svazek ed. Klub čtenářů, Erb. Bílá řada, 51. svazek ed. 51. svazek ed. Máj, 374. svazek ed. 374. svazek ed. Soudobá světová próza, Galérie moderních autorů, Edice ilustrovaných novel
Vydání:	Vydání 3., v Odeonu a tohoto překladu 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 8. 2023 15:33
Číslo položky:	608443

O autorech

Lev Nikolajevič Tolstoj

Lev Nikolajevič Tolstoj, rusky: Лев Николаевич Толстой, byl ruský spisovatel a filozof, představitel realismu. Počátky jeho tvorby jsou spojeny s tzv. naturální školou, postupně však její rámec přerostl. Lev Nikolajevič Tolstoj se narodil 9. září roku 1828 v Tulské gubernii ve vesnici Jasnaja Poljana jako čtvrtý potomek Nikolaje Iljiče Tolstého. Otec patřil do starého šlechtického rodu, matka byla rozená kněžna Volkonská. Měl starší bratry Nikolaje , Sergeje a Dimitrije . Roku 1830 se narodila ještě mladší sestra Marie. Když byly L. N. Tolstému pouhé dva roky, zemřela mu matka. V roce 1837 se rodina přestěhovala do Moskvy, aby se starší syn mohl připravit na přijímací zkoušky na univerzitu. Otec zemřel, když bylo Lvu Tolstému devět let. Osiřelí sourozenci žili v Jasné Poljaně u otcovy tety, kde zůstali až do roku 1840, kdy teta zemřela a děti se přesunuly k otcově sestře do Kazaně. V roce 1844 začal studovat na Kazaňské univerzitě práva a filologii. Učitelé o něm říkali: “Jak je neschopný, tak je neochotný se učit.” Vrátil se uprostřed svých studií do Jasné Poljany, kde se chtěl věnovat sebevzdělávání. Do svého deníku si zaznamenal soubor pravidel a cílů, které chtěl dosáhnout. Svůj dvouletý učební plán však nesplnil. V letech 1848–1849 hodně času trávil v Moskvě a Petrohradu mezi aristokratickou mládeží a věnoval se karetním hrám. Poté, co zaplatil těžké dluhy z hazardu, Tolstoj doprovázel v roce 1851 svého staršího bratra na Kavkaz a v roce 1853 vstoupil do ruské armády. Na Kavkaze se Tolstoj začal věnovat literární tvorbě. Roku 1852 byla v časopise Sovremennik zveřejněna próza Dětství – první část budoucí autobiografické trilogie Dětství, Chlapectví, Jinošství. Dosáhla velký úspěch u čtenářů a byla příznivě hodnocena i odbornou kritikou. Jako podporučík se zúčastnil bitvy o Sevastopol během krymské války a získal několi...

Více od autora

Betty MacDonald

Betty MacDonaldová, rodným jménem Anne Elizabeth Campbell Bard , byla americká spisovatelka, autorka memoárových románů, vesměs autobiografických. Její sestrou je americká spisovatelka Mary Bardová. Humoristický žánr obohatila čtyřmi romány, které otevřeně a volně vypovídají o době, ve které žila. Svou bezprostředností, upřímností si získaly její romány velkou oblibu. Tuto oblibu zahájila vydáním knihy Vejce a já z roku 1945. Náměty čerpala z vlastního života – nesčetné množství lidí, dobrých i zlých příhod atd. Nikdy beznadějně nepropadá sebelítosti a pesimismu, ale předkládá nezdolnou naději. Mezi jejích pět sourozenců patří také neméně úspěšná spisovatelka Mary Bardová. Její otec byl důlní inženýr. Sourozenci: Mary Bard Jensenová , Sydney Cleveland Bard, Dorothea “Dede” Bard Goldsmithová, Alison Bard Burnettová . Sestra Sylvia, kterou autorka ve svém díle nezmiňuje, zemřela v dětství. V trilogii Co život dal a vzal je uváděna i další osoba, která do rodiny přibyla až v dospělosti – Madge Baldwinová, kterou spisovatelka označuje za adoptivní sestru. Prvním manželem Betty MacDonaldové byl Robert Eugene Heskett . Manželství uzavřeli v roce 1927 a vzešly z něj dvě dcery, Anne „Anka“ MacDonald Canhamová a Joan „Janka“ MacDonald Keilová . V roce 1931 Betty MacDonaldová manžela opustila a vrátila se zpět k své rodině do Seattlu. Manželství bylo oficiálně ukončeno roku 1935. Zkušenosti z prvního manželství, které trávila na slepičí farmě blízko Port Townsend ve státě Washington, zúročila spisovatelka ve svém románu Vejce a já. Spisovatelka se v dalším období svého života usadila v Seattlu, kde v době světové hospodářské krize vystřídala mnoho zaměstnání. V období 1937–1938, kdy onemocněla tuberkulózou, pobývala v plicním sanatoriu – Firland Sanatorium. Zkušenosti a zážitky ze sanatoria naplno zužitkovala v románu Morová rána ....

Více od autora