Josef Svátek
Majestát Rudolfa II : román ze století XVI. a XVII

1940 | Nakladatelství L. Mazáč

Historický román z doby panování císaře Rudolfa II.

Druhého dne, po rozhodné audienci deputace stavů protestantských u Rudolfa II. a odjezdu katolických ministrů z Prahy, opouštěl také Vilém z Helfenburku Pražský hrad, aby se uvázal v držení paláce pánů z Helfenburku na Malé Straně.
Den před tím obdržel od c…ísaře své propuštění ze služby a od královské kanceláře slavné přiřčení všech práv na majorát helfenburský, v kteréžto milosti také mezi stavy království českého byl přijat.
Jako velmož odjížděl nyní ze sídla královského, ač dvořanstvo se divilo, že dosáhnuv takto vznešeného postavení, sám do dobrovolného jaksi vyhnanství ode dvora se odebírá. Historický román z doby panování císaře Rudolfa II.

Druhého dne, po rozhodné audienci deputace stavů protestantských u Rudolfa II. a odjezdu katolických ministrů z Prahy, opouštěl také Vilém z… Helfenburku Pražský hrad, aby se uvázal v držení paláce pánů z Helfenburku na Malé Straně.
Den před tím obdržel od císaře své propuštění ze služby a od královské kanceláře slavné přiřčení všech práv na majorát helfenburský, v kteréžto milosti také mezi stavy království českého byl přijat.
Jako velmož odjížděl nyní ze sídla královského, ač dvořanstvo se divilo, že dosáhnuv takto vznešeného postavení, sám do dobrovolného jaksi vyhnanství ode dvora se odebírá.

Stav

Mírně opotřebená

bez obálky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená
Vazba:	pevná
Počet stran:	550
Jazyk:	česky
Vydání:	4. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	28. 6. 2023 11:25
Číslo položky:	582323

O autorovi

Josef Svátek

Josef Svátek byl český novinář, kulturní historik a spisovatel, zejména historických románů. Svátek sice vystudoval reálné gymnázium v Ječné a následně roku 1858 České vysoké učení technické v Praze, ale pak se věnoval žurnalistice a historii. Byl vrstevníkem májovců a v mládí se přátelil s Adolfem Heydukem. Působil v redakci Pražských novin a Pražského deníku, psal také pro Prager Zeitung. Ve svých dílech zpracovával výsledky svého bádání v málo známých, nebo těžko přístupných archivech. Jeho prózy, týkající se zejména mocenské sítě jezuitů v Evropě a v Čechách, stavovského povstání a pobělohorských represí i revoluce v roce 1848, sympatizují s nekatolíky, vynikají množstvím historických a kulturních detailů a bohatým i fantastickým dějem. Ve srovnání s nejvýznamnějšími českými autory historických próz, Václavem Benešem Třebízským, Aloisem Jiráskem a Zikmundem Wintrem, náleží Josefu Svátkovi v tomto žánru druhořadé místo. Byl ovšem schopen též autorství odborných historických prací, některých dodnes využívaných, kdy navázal i na dílo zaneprázdněného profesora Antonína Rezka . Josef Svátek zemřel 9. prosince roku 1897 v Praze. Byl ženat s Antonií, rozenou Pechawetzovou pocházející z Prahy, se kterou se oženil 6. září 1860 a měl osm dětí, narozených v letech 1859–1870. Manželka Antonie Svátková, roz. Pechawetzová, zemřela 21. prosince 1871. Podruhé se Josef Svátek oženil s Antonií Pohlovou z Rychnova nad Kněžnou 21. října 1873. Měli jedinou dceru Klementinu, narozenou 23. listopadu 1877, která zemřela 26. listopadu 1877. Josef Svátek napsal několik svazků do pokračování Zapovy Česko-moravské kroniky:

Více od autora