Jindřich Šimon Baar
Chodská trilogie : Díl 1-3

1955 | Nakladatelství Československý spisovatel

Třetí díl chodské trilogie. Nad Chodskem se rozhoří léto se všemi radostmi a starostmi. Na návštěvu rodného kraje přijíždí z Prahy Petr Faster. Ukazuje lidu politický cíl českého národa - samostatnost. Všecko spěje k nadějným žním - na polích pozemská úroda, v obcích soud o lůsy a v zapálených srdcích myšlenka na revol…uci. Třetí díl chodské trilogie. Nad Chodskem se rozhoří léto se všemi radostmi a starostmi. Na návštěvu rodného kraje přijíždí z Prahy Petr Faster. Ukazuje lidu politický cíl českého národa - samostatnost…. Všecko spěje k nadějným žním - na polích pozemská úroda, v obcích soud o lůsy a v zapálených srdcích myšlenka na revoluci.

Obsažené svazky:

Paní komisarka, 1. díl Chodské trilogie 1955 První díl Chodské trilogie (380 s., 1. vyd.)
Osmačtyřicátníci, druhý díl Chodské trilogie 1955 Druhý díl Chodské trilogie (394 s., 1. vyd.)
Lůsy, 3. díl Chodské trilogie 1955 Třetí díl Chodské trilogie (415 s., 1. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	89 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	89 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	394 + 380 + 415
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Hana Blažková
Vydání:	V Československém spisovateli vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 5. 2025 9:22
Číslo položky:	1247807

O autorovi

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora