Jindřich Šimon Baar
Lůsy : 3. díl Chodské trilogie - Třetí díl Chodské trilogie

1955 | Nakladatelství Československý spisovatel

Třetí díl chodské trilogie. Nad Chodskem se rozhoří léto se všemi radostmi a starostmi. Na návštěvu rodného kraje přijíždí z Prahy Petr Faster. Ukazuje lidu politický cíl českého národa - samostatnost. Všecko spěje k nadějným žním - na polích pozemská úroda, v obcích soud o lůsy a v zapálených srdcích myšlenka na revol…uci. Třetí díl chodské trilogie. Nad Chodskem se rozhoří léto se všemi radostmi a starostmi. Na návštěvu rodného kraje přijíždí z Prahy Petr Faster. Ukazuje lidu politický cíl českého národa - samostatnost…. Všecko spěje k nadějným žním - na polích pozemská úroda, v obcích soud o lůsy a v zapálených srdcích myšlenka na revoluci.

Součástí souboru:

Chodská trilogie 1955 (3sv., 394 + 380 + 415, 1. vyd.)

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	415
Jazyk:	česky
Vydání:	V Československém spisovateli vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	19. 3. 2025 13:14
Číslo položky:	1185113

O autorovi

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora