Jindřich Šimon Baar
Chodská trilogie, 1. - 3. díl : Paní komisarka + Osmačtyřicátníci + Lůsy

1940 | Nakladatelství Novina

Krajský komisař přijíždí do Klenčí, aby konečně rozhodl spor. Zjišťuje, že někdo všechny záznamy vytrhal. Jeden z nich, ten nejdůležitější, však zachránil písař Bílek a odevzdává ho uvědomělému sedlákovi Královi. Spor tedy vyhrávají sedláci. Krajský komisař přijíždí do Klenčí, aby konečně rozhodl spor. Zjišťuje, že někdo všechny záznamy vytrhal. Jeden z nich, ten nejdůležitější, však zachránil písař Bílek a odevzdává ho uvědomělému sedlák…ovi Královi. Spor tedy vyhrávají sedláci.

Obsažené svazky:

Paní komisarka, chodský obrázek z doby předbřeznové 1939 (470 s., 14. vyd.)
Osmačtyřicátníci, díl II. románu "Paní komisarka" 1939 (492 s., 11. vyd.)
Lůsy, (díl III. románu "Paní komisarka") 1940 (501, v, 9. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý zašlé desky, ořízka s flíčky	Skladem pro e-shop	49 Kč
Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	199 Kč
Stav Dobrý	KOMPLET Skladem pro e-shop	179 Kč
Stav Dobrý razítko původního majitele	KOMPLET Skladem pro e-shop	149 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	492 + 501 + 470
Jazyk:	česky
Edice:	3. svazek ed. 3. svazek ed. Chodská trilogie
Vydání:	Deváté vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 3. 2025 13:25
Číslo položky:	1165041

O autorovi

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora