Bolesław Prus, Jaroslav Závada
Loutka : Díl 1-3

1949 | Nakladatelství Československý spisovatel

Široce koncipovaný román největšího polského realisty o varšavské společnosti osmdesátých let minulého století. Při svém prvním knižním vydání v r. 1890 nedošel ohlasu a polskou kritikou byl plně uznán vlastně až po druhé světové válce. Teprve nová doba rozpoznala, že není jen běžným příběhem lásky - obchodně úspěšnéh…o zchudlého šlechtice k ženě-loutce, jež z něho učiní otroka svých rozmarů a postupně jej ruinuje -, ale především znamenitým obrazem společnosti v historicky důležité době, kdy se v důsledku změn společenských, zániku aristokracie a nástupu kapitalismu, od základu mění poměry politické, hospodářské, kulturní. Široce koncipovaný román největšího polského realisty o varšavské společnosti osmdesátých let minulého století. Při svém prvním knižním vydání v r. 1890 nedošel ohlasu a polskou kritikou byl plně uzn…án vlastně až po druhé světové válce. Teprve nová doba rozpoznala, že není jen běžným příběhem lásky - obchodně úspěšného zchudlého šlechtice k ženě-loutce, jež z něho učiní otroka svých rozmarů a postupně jej ruinuje -, ale především znamenitým obrazem společnosti v historicky důležité době, kdy se v důsledku změn společenských, zániku aristokracie a nástupu kapitalismu, od základu mění poměry politické, hospodářské, kulturní.

Obsažené svazky:

Loutka, 1. díl 1949 [I. díl] (342 s.)
Loutka, 2. díl 1949 [II. díl.] (395 s.)
Loutka 1949 Díl 3 (345 s.)

Objednávky po 18. 12. 2025 již pravděpodobně nebudou doručeny do Vánoc.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	342 + 395 + 345
Jazyk:	česky
Překladatel:	Helena Teigová, Jaroslav Závada
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 7. 2024 11:49
Číslo položky:	901962

O autorech

Bolesław Prus

Aleksander Głowacki, známý pod pseudonymem Bolesław Prus , byl polský prozaik a publicista období pozitivismu a realismu, jehož tvorba odráží základní proměny společnosti ve 2. polovině 19. století. Byl také mimo jiné kronikářem Varšavy, filosofem, popularizátorem vědy či propagátorem turistiky a cykloturistiky. Narodil se 20. srpna roku 1847 ve městě Hrubieszów v Lublinském vojvodství. Jeho otec Antoni Głowacki byl ekonom se šlechtickými kořeny . Aleksandrova matka Apolonia Trembińska zemřela, když chlapci byly 3 roky. O šest let později mu zemřel také otec a o malého Aleksandra se starala jeho babička Marcjanna Trembińska, jež bydlela ve městě Puławy. Po její smrti se chlapec přestěhoval k tetě Domicele z Trembińskich Olszewské do Lublinu, kde 4 léta navštěvoval reálku . Poté bydlel ve městě Siedlce , kde se o něj staral o 13 let starší bratr Leon Głowacki, učitel historie. Společně se v roce 1862 přestěhovali do Kielc, kde Aleksander navštěvoval školu. Vlivem staršího bratra Leona, příslušníka strany „Červených“, 16letý Aleksander Głowacki v roce 1863 přerušil školu a účastnil se lednového povstání. 1. září byl raněn během potyčky ve vsi Białki, vzdálené 4 km od Siedlec. Dostal se ruského zajetí, ale vzhledem k jeho mladému věku a na přímluvu tety se mohl po propuštění z nemocnice vrátit do Lublinu a bydlet z rodinou. 10. ledna roku 1864 byla v „Kurierze Niedzielnym“ publikována jeho báseň Do Pegaza, podepsána pod pseudonymem Jan w Oleju. 20. ledna roku 1864 byl Głowacki za účast v povstání zatčen. Od ledna do května byl vězněn na Lublinském zámku a v kasárnách . Vojenský soud mu odebral šlechtický titul. Poněvadž jeho starší bratr Leon Głowacki trpěl nevyléčitelnou psychickou chorobou, staral se o Aleksandra strýc Klemens Olszewski. Po propuštění z vězení chlapec v Lublině opět chodil do školy, kterou ...

Více od autora

Jaroslav Závada

Narozen 8. května 1907 v Hrabové u Ostravy, zemřel 6. července 1964 v Praze. Vystudoval slavistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Působil jako profesor na středních a odborných školách a jako redaktor v rozhlase, nakladatelstvích a v Lidových novinách. Na Vysoké škole hospodářských a politických nauk v Praze externě přednášel ruskou a sovětskou literaturu. Od roku 1957 byl pracovníkem Československo-sovětského institutu Československé akademie věd, od roku 1964 pracoval v Ústavu jazyků a literatur v Praze. Vydal Úvod do estetiky ruského verše , zabýval se např. kritérii básnického překladu, českými překlady poezie Puškinovy, Majakovského, nebo i ruským překladem Erbenovy Kytice. Překládané jazyky polština srbochorvatština slovinština ruština Studium - 1947: slavistika na FF UK Povolání - středoškolský pedagog, básník, prozaik, překladatel z polštiny, ruštiny, srbochorvatštiny a slovinštiny Zaměstnání - profesor na SŠ a odborných školách,redaktor v rozhlase, nakladatelstvích, Lidových novinách od roku 1957: pracovník Československo-sovětského institutu ČSAV od roku 1964: pracovník Ústavu jazyků a literatur v Praze

Více od autora