Bolesław Prus, Jaroslav Závada
Loutka : 2. díl - [II. díl.]

1949 | Nakladatelství Československý spisovatel

Realistický román spisovatele, který vedle Sienkiewicze a Orzeszkové patří k nejlepším romanopiscům polskébo literárního positivismu. Vedle aktuálních otázek dobových, kreseb osob a ideí, líčí román lásku Stachavokulského,"pouhéhokupce", k pyšné šlechtičně Isabele Lencké. 2. díl Loutky líčí opět polskou aristokracii i …měšťanstvo 80. let min. stol. Aristokraté už částečně pochopili, že skutečně bez měšťáků, jejich podnikavosti, obratnosti v obchodu a zejména bez jejich peněznemohouzachránitsvouhospodářskou posici. Ovšem - zůstávají i nadále uzavřenou kastou, pohrdající prací a práce neschopnou, která je ochotna pouze natolik se snížit, že od měšťana přijímá milostivě jeho peníze na úhradu svéhonákladnéhoživota. Takcítía jedná i krásná a chladná "norimberská loutka", Isabella. Pohrdá kupcem Vokulským, ale nakonec je ochotna prodati se mu "za hotové" a žíti si dál svým planým životem. Realistický román spisovatele, který vedle Sienkiewicze a Orzeszkové patří k nejlepším romanopiscům polskébo literárního positivismu. Vedle aktuálních otázek dobových, kreseb osob a ideí, líčí román l…ásku Stachavokulského,"pouhéhokupce", k pyšné šlechtičně Isabele Lencké. 2. díl Loutky líčí opět polskou aristokracii i měšťanstvo 80. let min. stol. Aristokraté už částečně pochopili, že skutečně bez měšťáků, jejich podnikavosti, obratnosti v obchodu a zejména bez jejich peněznemohouzachránitsvouhospodářskou posici. Ovšem - zůstávají i nadále uzavřenou kastou, pohrdající prací a práce neschopnou, která je ochotna pouze natolik se snížit, že od měšťana přijímá milostivě jeho peníze na úhradu svéhonákladnéhoživota. Takcítía jedná i krásná a chladná "norimberská loutka", Isabella. Pohrdá kupcem Vokulským, ale nakonec je ochotna prodati se mu "za hotové" a žíti si dál svým planým životem.

Součástí souboru:

Loutka 1949 (3 svazky - 342, 395, 345)

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	395
Jazyk:	česky
Překladatel:	Helena Teigová
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 8. 2023 14:50
Číslo položky:	619622

O autorech

Bolesław Prus

Aleksander Głowacki, známý pod pseudonymem Bolesław Prus , byl polský prozaik a publicista období pozitivismu a realismu, jehož tvorba odráží základní proměny společnosti ve 2. polovině 19. století. Byl také mimo jiné kronikářem Varšavy, filosofem, popularizátorem vědy či propagátorem turistiky a cykloturistiky. Narodil se 20. srpna roku 1847 ve městě Hrubieszów v Lublinském vojvodství. Jeho otec Antoni Głowacki byl ekonom se šlechtickými kořeny . Aleksandrova matka Apolonia Trembińska zemřela, když chlapci byly 3 roky. O šest let později mu zemřel také otec a o malého Aleksandra se starala jeho babička Marcjanna Trembińska, jež bydlela ve městě Puławy. Po její smrti se chlapec přestěhoval k tetě Domicele z Trembińskich Olszewské do Lublinu, kde 4 léta navštěvoval reálku . Poté bydlel ve městě Siedlce , kde se o něj staral o 13 let starší bratr Leon Głowacki, učitel historie. Společně se v roce 1862 přestěhovali do Kielc, kde Aleksander navštěvoval školu. Vlivem staršího bratra Leona, příslušníka strany „Červených“, 16letý Aleksander Głowacki v roce 1863 přerušil školu a účastnil se lednového povstání. 1. září byl raněn během potyčky ve vsi Białki, vzdálené 4 km od Siedlec. Dostal se ruského zajetí, ale vzhledem k jeho mladému věku a na přímluvu tety se mohl po propuštění z nemocnice vrátit do Lublinu a bydlet z rodinou. 10. ledna roku 1864 byla v „Kurierze Niedzielnym“ publikována jeho báseň Do Pegaza, podepsána pod pseudonymem Jan w Oleju. 20. ledna roku 1864 byl Głowacki za účast v povstání zatčen. Od ledna do května byl vězněn na Lublinském zámku a v kasárnách . Vojenský soud mu odebral šlechtický titul. Poněvadž jeho starší bratr Leon Głowacki trpěl nevyléčitelnou psychickou chorobou, staral se o Aleksandra strýc Klemens Olszewski. Po propuštění z vězení chlapec v Lublině opět chodil do školy, kterou ...

Více od autora

Jaroslav Závada

Narozen 8. května 1907 v Hrabové u Ostravy, zemřel 6. července 1964 v Praze. Vystudoval slavistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Působil jako profesor na středních a odborných školách a jako redaktor v rozhlase, nakladatelstvích a v Lidových novinách. Na Vysoké škole hospodářských a politických nauk v Praze externě přednášel ruskou a sovětskou literaturu. Od roku 1957 byl pracovníkem Československo-sovětského institutu Československé akademie věd, od roku 1964 pracoval v Ústavu jazyků a literatur v Praze. Vydal Úvod do estetiky ruského verše , zabýval se např. kritérii básnického překladu, českými překlady poezie Puškinovy, Majakovského, nebo i ruským překladem Erbenovy Kytice. Překládané jazyky polština srbochorvatština slovinština ruština Studium - 1947: slavistika na FF UK Povolání - středoškolský pedagog, básník, prozaik, překladatel z polštiny, ruštiny, srbochorvatštiny a slovinštiny Zaměstnání - profesor na SŠ a odborných školách,redaktor v rozhlase, nakladatelstvích, Lidových novinách od roku 1957: pracovník Československo-sovětského institutu ČSAV od roku 1964: pracovník Ústavu jazyků a literatur v Praze

Více od autora