Bohumil Vavroušek byl český učitel a amatérský fotograf, který se věnoval především dokumentaci lidové architektury Československa. Narodil se v rodině Václava Vavrouška a Anny rozené Kaskové v usedlosti čp. 2 ve Slavětíně. V roce 1895 navštívil Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze, což ovlivnilo jeho zájem o lidovou architekturu. Vystudoval učitelský ústav v Kutné Hoře. Poté učil na venkovských školách na Novobydžovsku. V letech 1902–1903 absolvoval kurs kreslení pro učitele, který vedl profesor Alois Bouda. V roce 1908 nastoupil na měšťanskou školu na pražských Vinohradech. V letech 1926–1929 působil jako ředitel Štefánikovy koleje pro slovenské studenty v Praze. V roce 1909 podnikl první větší cestu se skupinou českých učitelů do Haliče. Z materiálů, které během cesty pořídil, vznikl průvodce Krakov, Lvov, Vělička, Zakopané, Varšava, Čenstochova . V roce 1910 navštívil Bukovinu. Fotografie pořízené během cesty byly otiskovány na pokračování v časopisu Zlatá Praha . Příspěvky upoutaly pozornost osobností, které se zabývaly lidovou architekturou. V roce 1913 navázal Bohumil Vavroušek spolupráci s Antonínem Podlahou, pro jehož edici Posvátná místa království českého pak pořizoval fotografie. Dále navázal kontakt s historikem umění Zdeňkem Wirthem. V roce 1910 navštívil poprvé Slovensko spolu se svým přítelem Adolfem Wenigem. Seznámil se zde a poté spřátelil s Pavolem Országhem Hviezdoslavem a Ľudovítem Riznerem. Sympatie ke Slovensku se později projevily tím, že se Vavroušek ujal role jednatele „Československé jednoty“ a byl rovněž spoluautorem prvních slovenských učebnic pro základní školu . Po přestávce vynucené první světovou válkou navštěvoval Slovensko a Podkarpatskou Rus téměř každý rok. Současně se věnoval dokumentaci lidových staveb v Čechách a na Moravě. Hlavní část jeho dokumentátorského díla spadá d...