Adolf Heyduk
Lesní kvítí

1909 | Nakladatelství nákladem J. Otty

Rozsáhlá básnická skladba ve stylu přírodní lyriky o čtyřech částech z pera vrcholného představitele generace Májovců. Rozsáhlá básnická skladba ve stylu přírodní lyriky o čtyřech částech z pera vrcholného představitele generace Májovců.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)	179 Kč
	Stav Dobrý neautorská dedikace	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (3. 6. 2026)	219 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	144
Jazyk:	česky
Edice:	47. svazek ed. 47. svazek ed. Spisy Adolfa Heyduka
Vydání:	Třetí, opravené a rozmnožené vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 1. 2026 9:0
Číslo položky:	1534067

O autorovi

Adolf Heyduk

Adolf Heyduk byl český básník, představitel májovců, který se stal významným propagátorem česko-slovenských vztahů. Psal převážně lyrické básně a stal se autorem více než šedesáti básnických sbírek převážně s přírodní, vlasteneckou či rodinnou lyrikou. Narodil se 6. června 1835 v Rychmburku v rodině truhláře. Od roku 1850 studoval na reálce v Ječné v Praze, kterou ukončil v roce 1854. Poté na přání rodičů rok studoval techniku v Brně a pak přestoupil na techniku do Prahy . O dva roky později se seznamuje s Janem Nerudou, se kterým navázal blízké přátelství. Studia ukončil roku 1859, stal se učitelem na pražské reálce, již roku 1860 odešel učit kreslení a stavitelství na vyšší reálku do Písku, kde žil až do své smrti. Město Písek ho okouzlilo a rychle zde zdomácněl. V roce 1896 byl jmenován školním radou. V roce 1876 přijal místo na I. reálném gymnáziu v Praze, zde se stal předsedou literární části Umělecké besedy. Roku 1877 se vrátil do Písku, kde se téhož roku oženil se svojí o 25 let mladší žačkou Emílií, dcerou předního píseckého restauratéra Reinera. V následujících letech se stal dvojnásobným otcem, ale obě události skončily rodinnou tragédií. Roku 1878 zemřela jeho první dcera Jarmila ještě před pokřtěním ve věku tří měsíců. Na křtiny přijel do Písku i jeho dlouholetý kamarád Jan Neruda, který se měl stát kmotrem. Vzhledem k předčasnému úmrtí ale ke křtu nedošlo a tato smutná událost inspirovala Nerudu k sepsání Balady dětské. Druhá dcera Liduška zemřela ve věku čtyř let roku 1884. V roce 1887, poté co vstoupil do debaty o pravosti tzv. Rukopisů T. G. Masaryk, o něm složil Adolf Hejduk báseň, ve které stálo: „Vás věru nezrodila matka česká; spíš netvorná, zlo sálající saň; jež nad hlavou nám perutěmi tleská; a stále žádá české krve daň.“ Měl velmi silný vztah ke Slovensku, které často navštěvoval a...

Více od autora