Jan Vrba
Les

1971 | Státní zemědělské nakladatelství

Původně kniha básní v próze, která se autorovi podle jeho vlastního doznání změnila v nezamýšlený román. Vrba zde citlivým perem a bez didaktické zátěže zachycuje krásy a dramata lesní přírody a provází je či spojuje příběhy lidí, kteří v lese žijí, příběhy lesního adjunkta, opěvané "ženy s opálovýma očima", příběhy my…slivců, moudrého dědečka a pytláka. Kniha, která poprvé vvšla v r. 1917, získala předtím výroční cenu České akademie. Původně kniha básní v próze, která se autorovi podle jeho vlastního doznání změnila v nezamýšlený román. Vrba zde citlivým perem a bez didaktické zátěže zachycuje krásy a dramata lesní přírody a prová…zí je či spojuje příběhy lidí, kteří v lese žijí, příběhy lesního adjunkta, opěvané "ženy s opálovýma očima", příběhy myslivců, moudrého dědečka a pytláka. Kniha, která poprvé vvšla v r. 1917, získala předtím výroční cenu České akademie.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	189
Jazyk:	česky
Edice:	Lesnictví a myslivost
Vydání:	Vydání patnácté (v SZN vydání první)
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 1. 2026 10:30
Číslo položky:	1535493

O autorovi

Jan Vrba

Narodil se v učitelské rodině a měl čtyři mladší sourozence. Studium gymnásia v Domažlicích nedokončil, roli v tomto rozhodnutí měla smrt matky a nový otcův sňatek. Rozhodl se stát lesníkem. Nejdříve byl lesním adjunktem v Zruči nad Sázavou, pak dva roky strávil v lesnické škole v Jemnici na Moravě a v letech 1910-1914 studoval na Vysoké škole zemědělské ve Vídni. Ve Vídeňském deníku začal poprvé uveřejňovat své žurnalistické práce, první básně mu otiskl v roce 1909 regionální týdeník Obrana Podyjí v Dačicích. Několik prací mu otiskly Šaldovy noviny. Na studia si přivydělával v letech 1911-1912 jako asistent kurzů pro hajné v Berouně. Po začátku války pracoval na lesním úřadě ve Zruči nad Sázavou a v tomto období mu Právo lidu otisklo několik fejetonů z přírody. V roce 1915 narukoval, ale vojenské služby byl zproštěn. Odešel ze Zruče, aby v Jemnici v letech 1916-1919 učil na tamní lesnické škole a aby se zde oženil se svou studentskou láskou. V roce 1919 se vrátil do rodného kraje, ze školství odešel. Několik povídek mu uveřejnil Zvon, vydal knižně své verše. V letech 1920-1923 byl redaktorem plzeňského časopisu Prameny a také sokolského časopisu v Plzni Na stráži . Mimo to byl redaktorem měsíčníku Pramen. Literatuře se věnoval po zbytek svého života, který prožil v Domažlicích. Zda také ve věku 71 let zemřel. Pochovali jej v rodném Klenčí.

Více od autora