Zdeněk Smetánka
Legenda o Ostojovi : archeologie obyčejného života

2004 | Nakladatelství Lidové noviny

Autor je uznáván jako náš kompetentní znalec životních reálií raně středověkých zemědělců. Koncem osmdesátých let minulého století se rozhodl na životních osudech jednoho hypotetického poddaného rolníka - za příklad si vzal skutečně existujícího muže, uváděného mezi poplatnými sedláky v jedné darovací listině z roku 1…132, jenž měl usedlost v předhradí „hradiště" na Levém Hradci - zprostředkovat čtenářům dnešní znalosti, jak žili naši venkovští předkové v knížecích přemyslovských Čechách. V celkem 21 kapitolách se tak dovíme o Ostojově životním prostředí, jeho povinnostech k únětické církevní vrchnosti, jeho sociálním zařazení, dále jak mohla vypadat jeho levohradecká usedlost, jak pracoval, čím se šatil, jak asi žila jeho rodina, čím se živil, co jedl, jak se oblékal, jak asi vypadalo jeho náboženské přesvědčení, jeho pověry, jak nejspíš prožíval sváteční dny, čeho se bál, jak stonal a čím své nemoci léčil., pochopitelně nechybějí ani partie o narození a smrti. Neobyčejně zajímavý je též popis Ostojova cyklu zemědělského roku, tak slavnostní a svátků s ním spojených. Kniha je určena všem, kdo se zajímají o archeologii a o historii středověku, především o tu kulturní a každodenní. Doplněno obsáhlým a aktualizovaným seznamem literatury. Množství náčrtů, mapek a obrázků, jichž je oproti původnímu vydání téměř dvojnásobek. Autor je uznáván jako náš kompetentní znalec životních reálií raně středověkých zemědělců. Koncem osmdesátých let minulého století se rozhodl na životních osudech jednoho hypotetického poddaného rolní…ka - za příklad si vzal skutečně existujícího muže, uváděného mezi poplatnými sedláky v jedné darovací listině z roku 1132, jenž měl usedlost v předhradí „hradiště" na Levém Hradci - zprostředkovat čtenářům dnešní znalosti, jak žili naši venkovští předkové v knížecích přemyslovských Čechách. V celkem 21 kapitolách se tak dovíme o Ostojově životním prostředí, jeho povinnostech k únětické církevní vrchnosti, jeho sociálním zařazení, dále jak mohla vypadat jeho levohradecká usedlost, jak pracoval, čím se šatil, jak asi žila jeho rodina, čím se živil, co jedl, jak se oblékal, jak asi vypadalo jeho náboženské přesvědčení, jeho pověry, jak nejspíš prožíval sváteční dny, čeho se bál, jak stonal a čím své nemoci léčil., pochopitelně nechybějí ani partie o narození a smrti. Neobyčejně zajímavý je též popis Ostojova cyklu zemědělského roku, tak slavnostní a svátků s ním spojených. Kniha je určena všem, kdo se zajímají o archeologii a o historii středověku, především o tu kulturní a každodenní. Doplněno obsáhlým a aktualizovaným seznamem literatury. Množství náčrtů, mapek a obrázků, jichž je oproti původnímu vydání téměř dvojnásobek.

Stav

Velmi dobrý

lehké oděrky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, lehké oděrky
Vazba:	pevná
Počet stran:	347
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071066613
ISBN:	9788071066613
Edice:	13. svazek ed. 13. svazek ed. Česká historie
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	22. 10. 2024 8:45
Číslo položky:	1035203

O autorovi

Zdeněk Smetánka

Doc. PhDr. Zdeněk Smetánka, CSc. byl jednou z předních osobností české středověké archeologie. Podílel se společně s Milanem Richterem na vytváření obecných východisek a metodologických přístupů vědecké specializace archeologie mladšího středověku spojeným s proměnou vnímání archeologických pramenů coby plnohodnotných historických pramenů. Rovněž posouval oborový výzkum v souladu s evropskými tendencemi k zájmu o středověkou každodennost. Působil nejen jako vědec - specialista a pedagog, ale především jako popularizátor “svého” oboru, který se tak dostal do širokého povědomí a ovlivnil mnoho následovníků v jejich odborném zaměření na středověkou historii či archeologii. Již svým studiem historie a dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy položil Zdeněk Smetánka pevné základy své odborné dráze rozkročením mezioborovým i historickým. Tématem jeho diplomové práce byla Architektura prvních železničních staveb v Praze, kterou obhájil v roce 1955. Soustavně působil v Archeologickém ústavu ČSAV a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Široké zaměření se projevilo i v odborných tématech, mezi ta zásadní teoretická patřilo ustavení nového oboru v českém prostředí, prakticky se zabýval nejen velmi specializované reliéfní výzdobě středověkých kachlů, ale také výzkumu zaniklých středověkých vesnic a životu ve středověku. České veřejnosti přiblížil život obyčejného českého středověkého člověka v Legendě o Ostojovi. Rozhlasově zpracovány byly i jeho další knihy věnované každodennímu - "běžnému" středověku oproti dříve běžnému zprostředkovávání chápání dějin skrze významné historické události a osobnosti. Od roku 1995 byl členem Učené společnosti ČR.

Více od autora