Zdeněk Smetánka
Legenda o Ostojovi : archeologie obyčejného života v raně středověkých Čechách

1992 | Nakladatelství Mladá fronta

Autor ve své práci zprostředkovává dnešní znalosti o tom, jak žili naši venkovští předkové v knížecích přemyslovských Čechách, a to na životních osudech jednoho hypotetického poddaného rolníka. Za příklad si vzal skutečně existujícího muže, uváděného mezi poplatnými sedláky v jedné darovací listině z roku 1132, jenž mě…l usedlost v předhradí „hradiště“ na Levém Hradci. V celkem 21 kapitolách se tak dovíme o Ostojově životním prostředí, jeho povinnostech k únětické církevní vrchnosti, jeho sociálním zařazení, dále jak mohla vypadat jeho levohradecká usedlost, jak pracoval, jak asi žila jeho rodina, čím se živil, co jedl, jak se oblékal, jak asi vypadalo jeho náboženské přesvědčení, jeho pověry, jak nejspíš prožíval sváteční dny, čeho se bál, jak stonal a čím své nemoci léčil; pochopitelně nechybějí ani partie o narození a smrti. Neobyčejně zajímavý je též popis Ostojova cyklu zemědělského roku, tak slavnostní a svátků s ním spojených. Kniha je určena všem, kdo se zajímají o archeologii a o historii středověku, především o tu kulturní a každodenní. Doplněno obsáhlým a aktualizovaným seznamem literatury. Množství náčrtů, mapek a obrázků, jichž je oproti původnímu vydání téměř dvojnásobek. Autor ve své práci zprostředkovává dnešní znalosti o tom, jak žili naši venkovští předkové v knížecích přemyslovských Čechách, a to na životních osudech jednoho hypotetického poddaného rolníka. Za pří…klad si vzal skutečně existujícího muže, uváděného mezi poplatnými sedláky v jedné darovací listině z roku 1132, jenž měl usedlost v předhradí „hradiště“ na Levém Hradci. V celkem 21 kapitolách se tak dovíme o Ostojově životním prostředí, jeho povinnostech k únětické církevní vrchnosti, jeho sociálním zařazení, dále jak mohla vypadat jeho levohradecká usedlost, jak pracoval, jak asi žila jeho rodina, čím se živil, co jedl, jak se oblékal, jak asi vypadalo jeho náboženské přesvědčení, jeho pověry, jak nejspíš prožíval sváteční dny, čeho se bál, jak stonal a čím své nemoci léčil; pochopitelně nechybějí ani partie o narození a smrti. Neobyčejně zajímavý je též popis Ostojova cyklu zemědělského roku, tak slavnostní a svátků s ním spojených. Kniha je určena všem, kdo se zajímají o archeologii a o historii středověku, především o tu kulturní a každodenní. Doplněno obsáhlým a aktualizovaným seznamem literatury. Množství náčrtů, mapek a obrázků, jichž je oproti původnímu vydání téměř dvojnásobek.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Mírně opotřebená	Skladem pro e-shop	~~1 099 Kč~~ 999 Kč
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~1 249 Kč~~ 999 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	290
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020406905
ISBN:	9788020406903
Ilustrátor:	Petr Chotěbor, Hana Pospíšilová, Jiří Kopřiva, Jana Škvainová, Věra Jílková, V Jílková, Vlasta Richterová, Darina Smetánková, Lenka Marušková
Edice:	125. svazek ed. 125. svazek ed. Kolumbus
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 5. 2025 20:19
Číslo položky:	1234377

O autorovi

Zdeněk Smetánka

Doc. PhDr. Zdeněk Smetánka, CSc. byl jednou z předních osobností české středověké archeologie. Podílel se společně s Milanem Richterem na vytváření obecných východisek a metodologických přístupů vědecké specializace archeologie mladšího středověku spojeným s proměnou vnímání archeologických pramenů coby plnohodnotných historických pramenů. Rovněž posouval oborový výzkum v souladu s evropskými tendencemi k zájmu o středověkou každodennost. Působil nejen jako vědec - specialista a pedagog, ale především jako popularizátor “svého” oboru, který se tak dostal do širokého povědomí a ovlivnil mnoho následovníků v jejich odborném zaměření na středověkou historii či archeologii. Již svým studiem historie a dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy položil Zdeněk Smetánka pevné základy své odborné dráze rozkročením mezioborovým i historickým. Tématem jeho diplomové práce byla Architektura prvních železničních staveb v Praze, kterou obhájil v roce 1955. Soustavně působil v Archeologickém ústavu ČSAV a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Široké zaměření se projevilo i v odborných tématech, mezi ta zásadní teoretická patřilo ustavení nového oboru v českém prostředí, prakticky se zabýval nejen velmi specializované reliéfní výzdobě středověkých kachlů, ale také výzkumu zaniklých středověkých vesnic a životu ve středověku. České veřejnosti přiblížil život obyčejného českého středověkého člověka v Legendě o Ostojovi. Rozhlasově zpracovány byly i jeho další knihy věnované každodennímu - "běžnému" středověku oproti dříve běžnému zprostředkovávání chápání dějin skrze významné historické události a osobnosti. Od roku 1995 byl členem Učené společnosti ČR.

Více od autora