Knihy
Historie
Evropská historie
Julius Dolanský
Kultura v Titově Jugoslávii

Julius Dolanský: Kultura v Titově Jugoslávii

Julius Dolanský, Theodor Balk, Ponjavić
Kultura v Titově Jugoslavii

1952 | Nakladatelství Československý spisovatel

Čtyři stati ukazují na konkretních případech hluboký úpadek literatury, školství, osvěty a filmu v soudobé Jugoslavii. T. Balk: "Hanobitelé a falšovatelé jugoslávské kultury". - J. Dolanský: "Jugoslávská kultura v propasti titovštiny". - P. Bonjavič: "Fašisace školství a osvěty v Jugoslavii". - T. Balk: "Titova daň Hol…lywoodu". V kulturním životě se uplatňují bývalí diplomaté královského dvora, šovinisté, trockisté, dekadenti a ustašovci. Kosmopolitická podlízavost Západu jde ruku v ruce s kulturním snobismem a s všeobecným rozkladem a úpadkem Čtyři stati ukazují na konkretních případech hluboký úpadek literatury, školství, osvěty a filmu v soudobé Jugoslavii. T. Balk: "Hanobitelé a falšovatelé jugoslávské kultury". - J. Dolanský: "Jugosláv…ská kultura v propasti titovštiny". - P. Bonjavič: "Fašisace školství a osvěty v Jugoslavii". - T. Balk: "Titova daň Hollywoodu". V kulturním životě se uplatňují bývalí diplomaté královského dvora, šovinisté, trockisté, dekadenti a ustašovci. Kosmopolitická podlízavost Západu jde ruku v ruce s kulturním snobismem a s všeobecným rozkladem a úpadkem

Stav

zašlé stránky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	zašlé stránky
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	48
Jazyk:	česky
Edice:	Knihovnička Varu
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 1. 2019 17:34
Číslo položky:	51031

O autorech

Julius Dolanský

Julius Dolanský, vlastním jménem Julius Heidenreich , byl český a československý literární historik, politik Československé sociální demokracie, později Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR. Jeho původní jméno bylo Julius Heidenreich. Dne 9. listopadu 1945 si zvolil příjmení Dolanský. Jeho manželkou byla operní pěvkyně, divadelní a hudební referentka a překladatelka Jelena Holečková-Dolanská . V letech 1914–1915 studoval na gymnáziu ve Strážnici a později na gymnáziu v Kroměříži, kde maturoval roku 1922. Absolvoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, kde se zaměřoval na češtinu, němčinu a slovanskou literaturu. Jeho učitelem byl Arne Novák. V roce 1927 získal doktorát prací na téma Vliv Mickiewiczův na českou literaturu předbřeznovou. V letech 1926–1928 učil na reálce v Brně a v letech 1928–1930 působil jako stipendista na jugoslávských univerzitách v Bělehradě, Záhřebu a Lublani. Pak až do roku 1945 byl profesorem na reálných gymnáziích v Praze. V roce 1933 se habilitoval v oboru srovnávacích dějin slovanských literatur na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde učil jako soukromý docent až do uzavření českých vysokých škol v roce 1939. Už před druhou světovou válkou byl členem Slovanského ústavu a zasedal v redakční radě Ottova slovníku naučného nové doby. Byl rovněž aktivní ve Společnosti pro kulturní a hospodářské styky se SSSR a v Československo-jihoslovanské lize. Za okupace byl kratší dobu vězněn na Pankráci. Po válce byl jmenován profesorem oboru jugoslávských jazyků a literatur na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zde učil až do roku 1971. Do zrušení Sokola v roce 1952 byl aktivní i v této organizaci. Působil jako sekční šéf Ministerstva informací. Zabýval se pedagogikou a literaturou. Vydával díla o sovětských spisovatelích. V letech 1952–1963 byl ředitelem Slovanského ústavu Československé akademie věd. Byl členem Českoslove...

Více od autora