Pavel Spunar
Kultura středověku : několik pohledů do středověké kultury

1972 | Nakladatelství Orbis

I v dobách temného středověku lidstvo dovedlo tvořit kulturní hodnoty, formulovat základní otázky smyslu lidského života, hledat cesty k moderní vědě, tvořit umělecká díla.

Po historikově obecnější charakteristice úrovně středověkého života je pojednáno o dílčích kulturních projevech té doby v oblasti scholastic…kého myšlení, latinské literatury i literatur národních, výtvarného umění, školství, knihoven a právní vědy. Jednotlivé studie tak představují úhelné kameny naší současné vzdělanosti a kultury. Autoři vytvořili odborně fundované a zajímavě zpracované studie.

Moderní člověk je právem hrdý na své úspěchy ve vědě a technice a na soudobou kulturu. Někdy však zapomíná, že se o ni nezasloužil jen on sám, že k ní položily základy nesčetné generace dob dávno minulých. Přežívají v ni nejcennější a nejvíce života schopné hodnoty jednotlivých dějinných období, které se v jiných podmínkách opět rozvíjejí dál. Svůj podíl na tom má i epocha středověku. O její zhodnocení se ve studii Kultura středověku pokusil kolektiv českých historiků, pro něž je právě středověk sférou intenzivního zájmu. Autoři si jsou vědomi, že středověká historie je plná stínů. Lidé jsou sužováni neustálými válkami, hladomory, epidemiemi, podléhají slepému fanatismu, věří v zázraky. A přece i v těchto krutých podmínkách třídní feudální společnosti jsou schopni vyvíjet kulturní aktivitu, formulovat základní otázky smyslu lidského života, hledat cesty k moderní vědě, tvořit umělecká díla. Právě tehdy vznikají základy novodobého školství, rozrůstá se síť knihoven, rodí se národní literatury. Autoři nerozvíjejí svůj obraz středověku do detailů, zaměřuji se jen na určité úseky kulturního dění. Ukazují však přesvědčivě, že základy naší civilizace a kultury je třeba hledat právě ve středověku a že mnohé jevy naší současnosti vyrostly z živých tradic tohoto kdysi tak podceňovaného a někdy zace nekriticky glorifikovaného období. I v dobách temného středověku lidstvo dovedlo tvořit kulturní hodnoty, formulovat základní otázky smyslu lidského života, hledat cesty k moderní vědě, tvořit umělecká díla.

Po historikově obecn…ější charakteristice úrovně středověkého života je pojednáno o dílčích kulturních projevech té doby v oblasti scholastického myšlení, latinské literatury i literatur národních, výtvarného umění, školství, knihoven a právní vědy. Jednotlivé studie tak představují úhelné kameny naší současné vzdělanosti a kultury. Autoři vytvořili odborně fundované a zajímavě zpracované studie.

Moderní člověk je právem hrdý na své úspěchy ve vědě a technice a na soudobou kulturu. Někdy však zapomíná, že se o ni nezasloužil jen on sám, že k ní položily základy nesčetné generace dob dávno minulých. Přežívají v ni nejcennější a nejvíce života schopné hodnoty jednotlivých dějinných období, které se v jiných podmínkách opět rozvíjejí dál. Svůj podíl na tom má i epocha středověku. O její zhodnocení se ve studii Kultura středověku pokusil kolektiv českých historiků, pro něž je právě středověk sférou intenzivního zájmu. Autoři si jsou vědomi, že středověká historie je plná stínů. Lidé jsou sužováni neustálými válkami, hladomory, epidemiemi, podléhají slepému fanatismu, věří v zázraky. A přece i v těchto krutých podmínkách třídní feudální společnosti jsou schopni vyvíjet kulturní aktivitu, formulovat základní otázky smyslu lidského života, hledat cesty k moderní vědě, tvořit umělecká díla. Právě tehdy vznikají základy novodobého školství, rozrůstá se síť knihoven, rodí se národní literatury. Autoři nerozvíjejí svůj obraz středověku do detailů, zaměřuji se jen na určité úseky kulturního dění. Ukazují však přesvědčivě, že základy naší civilizace a kultury je třeba hledat právě ve středověku a že mnohé jevy naší současnosti vyrostly z živých tradic tohoto kdysi tak podceňovaného a někdy zace nekriticky glorifikovaného období.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	203, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	Pyramida
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	27. 1. 2026 13:6
Číslo položky:	1551108

O autorovi

Pavel Spunar

Prof. PhDr. Pavel Spunar, CSc. , filozof, historik a kulturolog, vědecký pracovník a pedagog. Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze-Bubenči studoval na FF UK hudební vědu, dějiny výtvarných umění, pomocné vědy historické a filozofii. Současně absolvoval Knihovnické kurzy na FF a r. 1949 složil druhou státní zkoušku. Studia ukončil doktorátem filozofie po předložení dizertační práce Česká bastarda. Krátce byl zaměstnán v Památníku národního písemnictví, ale od 1. 1. 1953 pracoval v ČSAV. Nejprve působil v Kabinetu filologické dokumentace, později od r. 1954 v Ústavu pro českou literaturu a konečně v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská, dnes Ústavu pro klasická studia AV ČR. R. 1967 získal hodnost kandidáta věd . Po r. 1989 začal přednášet na vysokých školách, 1992 byl habilitován pro obor dějiny a teorie kultury na FF MU v Brně a tamtéž byl 1995 jmenován profesorem. R. 1996 byl zvolen členem Učené společnosti ČR. Je členem několika mezinárodních vědeckých společností, např. Comité internationale de paléographie latine , Comité international du vocabulaire des institutions et de la Communication intellectuelle au Moyen Age a Union académique internationale . Vědecký profil S. určovala práce se středověkými rukopisy. Věnoval se paleografii, kodikologii a heuristice středověkých literárních pramenů. Postupně však rozšiřoval svůj úhel pohledu a věnoval se dějinám středověké kultury. Filozoficky vyšel z pozitivismu, postupně se otvíral podnětům pražského strukturalismu francouzské školy Annales a skupiny kolem britského časopisu Past and Present. Ateistické přesvědčení uplatňuje i v religionistice.

Více od autora