Prof. PhDr. Pavel Spunar, CSc. , filozof, historik a kulturolog, vědecký pracovník a pedagog. Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze-Bubenči studoval na FF UK hudební vědu, dějiny výtvarných umění, pomocné vědy historické a filozofii. Současně absolvoval Knihovnické kurzy na FF a r. 1949 složil druhou státní zkoušku. Studia ukončil doktorátem filozofie po předložení dizertační práce Česká bastarda. Krátce byl zaměstnán v Památníku národního písemnictví, ale od 1. 1. 1953 pracoval v ČSAV. Nejprve působil v Kabinetu filologické dokumentace, později od r. 1954 v Ústavu pro českou literaturu a konečně v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská, dnes Ústavu pro klasická studia AV ČR. R. 1967 získal hodnost kandidáta věd . Po r. 1989 začal přednášet na vysokých školách, 1992 byl habilitován pro obor dějiny a teorie kultury na FF MU v Brně a tamtéž byl 1995 jmenován profesorem. R. 1996 byl zvolen členem Učené společnosti ČR. Je členem několika mezinárodních vědeckých společností, např. Comité internationale de paléographie latine , Comité international du vocabulaire des institutions et de la Communication intellectuelle au Moyen Age a Union académique internationale . Vědecký profil S. určovala práce se středověkými rukopisy. Věnoval se paleografii, kodikologii a heuristice středověkých literárních pramenů. Postupně však rozšiřoval svůj úhel pohledu a věnoval se dějinám středověké kultury. Filozoficky vyšel z pozitivismu, postupně se otvíral podnětům pražského strukturalismu francouzské školy Annales a skupiny kolem britského časopisu Past and Present. Ateistické přesvědčení uplatňuje i v religionistice.