František Šmahel, Dušan Třeštík, Pavel Spunar, Jiří Kejř, Karel Stejskal, Anežka Vidmanová
Kultura středověku : několik pohledů do středověké kultury

1972 | Nakladatelství Orbis

I v dobách temného středověku lidstvo dovedlo tvořit kulturní hodnoty, formulovat základní otázky smyslu lidského života, hledat cesty k moderní vědě, tvořit umělecká díla.

Po historikově obecnější charakteristice úrovně středověkého života je pojednáno o dílčích kulturních projevech té doby v oblasti scholastic…kého myšlení, latinské literatury i literatur národních, výtvarného umění, školství, knihoven a právní vědy. Jednotlivé studie tak představují úhelné kameny naší současné vzdělanosti a kultury. Autoři vytvořili odborně fundované a zajímavě zpracované studie.

Moderní člověk je právem hrdý na své úspěchy ve vědě a technice a na soudobou kulturu. Někdy však zapomíná, že se o ni nezasloužil jen on sám, že k ní položily základy nesčetné generace dob dávno minulých. Přežívají v ni nejcennější a nejvíce života schopné hodnoty jednotlivých dějinných období, které se v jiných podmínkách opět rozvíjejí dál. Svůj podíl na tom má i epocha středověku. O její zhodnocení se ve studii Kultura středověku pokusil kolektiv českých historiků, pro něž je právě středověk sférou intenzivního zájmu. Autoři si jsou vědomi, že středověká historie je plná stínů. Lidé jsou sužováni neustálými válkami, hladomory, epidemiemi, podléhají slepému fanatismu, věří v zázraky. A přece i v těchto krutých podmínkách třídní feudální společnosti jsou schopni vyvíjet kulturní aktivitu, formulovat základní otázky smyslu lidského života, hledat cesty k moderní vědě, tvořit umělecká díla. Právě tehdy vznikají základy novodobého školství, rozrůstá se síť knihoven, rodí se národní literatury. Autoři nerozvíjejí svůj obraz středověku do detailů, zaměřuji se jen na určité úseky kulturního dění. Ukazují však přesvědčivě, že základy naší civilizace a kultury je třeba hledat právě ve středověku a že mnohé jevy naší současnosti vyrostly z živých tradic tohoto kdysi tak podceňovaného a někdy zace nekriticky glorifikovaného období. I v dobách temného středověku lidstvo dovedlo tvořit kulturní hodnoty, formulovat základní otázky smyslu lidského života, hledat cesty k moderní vědě, tvořit umělecká díla.

Po historikově obecn…ější charakteristice úrovně středověkého života je pojednáno o dílčích kulturních projevech té doby v oblasti scholastického myšlení, latinské literatury i literatur národních, výtvarného umění, školství, knihoven a právní vědy. Jednotlivé studie tak představují úhelné kameny naší současné vzdělanosti a kultury. Autoři vytvořili odborně fundované a zajímavě zpracované studie.

Moderní člověk je právem hrdý na své úspěchy ve vědě a technice a na soudobou kulturu. Někdy však zapomíná, že se o ni nezasloužil jen on sám, že k ní položily základy nesčetné generace dob dávno minulých. Přežívají v ni nejcennější a nejvíce života schopné hodnoty jednotlivých dějinných období, které se v jiných podmínkách opět rozvíjejí dál. Svůj podíl na tom má i epocha středověku. O její zhodnocení se ve studii Kultura středověku pokusil kolektiv českých historiků, pro něž je právě středověk sférou intenzivního zájmu. Autoři si jsou vědomi, že středověká historie je plná stínů. Lidé jsou sužováni neustálými válkami, hladomory, epidemiemi, podléhají slepému fanatismu, věří v zázraky. A přece i v těchto krutých podmínkách třídní feudální společnosti jsou schopni vyvíjet kulturní aktivitu, formulovat základní otázky smyslu lidského života, hledat cesty k moderní vědě, tvořit umělecká díla. Právě tehdy vznikají základy novodobého školství, rozrůstá se síť knihoven, rodí se národní literatury. Autoři nerozvíjejí svůj obraz středověku do detailů, zaměřuji se jen na určité úseky kulturního dění. Ukazují však přesvědčivě, že základy naší civilizace a kultury je třeba hledat právě ve středověku a že mnohé jevy naší současnosti vyrostly z živých tradic tohoto kdysi tak podceňovaného a někdy zace nekriticky glorifikovaného období.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Další varianty

	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop
	Stav Dobrý	Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	203, [2]
Jazyk:	česky
Edice:	Pyramida
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 7. 2026 14:34
Číslo položky:	1837093

O autorech

Dušan Třeštík

Dušan Třeštík byl český historik a publicista. Roku 1951 odmaturoval na Gymnáziu Teplice. V letech 1951–1956 studoval historii a archivnictví na Karlově univerzitě. Od roku 1958 působil v Historickém ústavu Akademie věd České republiky. Ač jej prapůvodně zajímaly moderní dějiny, pod tlakem tehdejší společenské atmosféry hledal svobodnější atmosféru na poli středověkých dějin. Svoji diplomovou práci napsal na téma českých formulářů 13. století. Nakonec se specializoval na dějiny raného středověku ve střední a východní Evropě a na filosofii dějin. V tomto směřování jej hluboce ovlivnil jeho učitel František Graus, pod jehož vedením vypracoval svou první zásadní práci, dodnes podnětnou analýzu Kosmovy kroniky. Naposledy působil v Centru medievistických studií při Akademii věd České republiky a v Historickém ústavu Akademie věd České republiky. V rámci této instituce kromě výchovy mladých medievistů připravil kupř. koncepci velkolepé mezinárodní výstavy „Střed Evropy kolem roku 1000“. Po listopadu 1989 rovněž publikoval množství politických textů , zejména v Lidových novinách a Mladé frontě DNES. Kritizoval sudetské Němce, připojil ovšem svůj podpis k dokumentu Impuls 99 propagujícímu evropskou integraci. Po 11. září 2001 byl skeptický k neokonzervativní politice a invazi do Iráku. Jeho manželkou byla od roku 1959 též významná historička Barbara Krzemieńska, která se do dějin oboru zapsala především biografií knížete Břetislava I. Dušan Třeštík byl od roku 2005 členem Učené společnosti ČR. Za zásluhy o popularizaci vědy obdržel v roce 2007 čestnou medaili Vojtěcha Náprstka Akademie věd České republiky. rozhovory: články:...

Více od autora

František Šmahel

František Šmahel je český historik–medievista, který se zabývá dějinami pozdního středověku, zvláště počátky české reformace, dějinami humanismu, dějinami Univerzity Karlovy a pozdně středověkou filosofií. Po maturitě na Reálném gymnáziu v Chrudimi roku 1953 pracoval František Šmahel jako horník na dole Jan Šverma v Ostravě. V letech 1954–1959 vystudoval Filozofickou fakultu UK a do roku 1963 byl ředitelem Městského muzea v Litvínově. Roku 1963 získal doktorát a roku 1965 titul CSc na FF UK a v letech 1964–1974 pracoval v Historickém ústavu ČSAV. V letech 1975–1979 pracoval jako řidič tramvaje v Praze, v letech 1980–1989 jako historik v Museu husitského revolučního hnutí v Táboře. Roku 1990 získal titul DrSc a v letech 1990–1998 byl ředitelem Historického ústavu ČSAV . V roce 1991 se habilitoval pro obor starších českých dějin a v letech 1993–1998 byl vedoucím semináře českých středověkých dějin na FF UK. Roku 1995 byl jmenován profesorem. V letech 1998–2004 působil jako ředitel Centra medievistických studií, od roku 2004 jako zástupce ředitele. Kompletní bibliografie Františka Šmahela viz databáze Bibliografie dějin Českých zemí .

Více od autora