Hodnocení knihy

Kruh

Antonín Trýb

Československý spisovatel | 1956

Kategorie:

Poezie 7077x

Česká poezie 4394x

Česká literatura 22095x

99 Kč

Stav:	Mírně opotřebená, politá horní hrana, skvrny na deskách, uvolněná vazba do str. 14
Dostupnost:	Skladem pro e-shop
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	70
Jazyky:	česky
Edice:	155. svazek ed. České básně 217x
Vydání:	Vydání I.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	st 31. ledna 2024 10:34
Číslo položky:	745749

Popis
Komentáře

Kniha meditativních veršů, jejichž autorem je lékař a filosof, učenec a citlivý umělec zamýšlející se na vrcholu života nad otázkami, jež přináší stáří. Střed Trýbova životního názoru tvoří důvěra v člověka. Proto se básník ozývá proti těm, kdož s člověkem nakládají bez víry, i proti těm, kdož vlastní život berou na lehkou váhu. Dominující myšlenkou knihy je Trýbovo pochopení smrti ne jako prostého ukončení jednoho osudu, ale jako uvolnění cesty novému životu. Jeho symbolikou je dub, uchovávající si zežloutlé listy až do doby, kdy se větve znovu zazelenají. "Tak nějak člověk též by si měl vésti: / znát smysl života, vzdorně jej střežit, / kdo myslí na příští a jejich štěstí, / může svým posláním i smrt svou přežít".

Komentáře ke knize

Antonín Trýb 18x

Antonín Trýb , byl český lékař, básník a spisovatel. V roce 1903 vystudoval gymnázium v Příbrami, roku 1909 promoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a roku 1912 se habilitoval pro dermatovenerologii. Od roku 1923 byl řádným profesorem dermatovenerologie. V Brně založil Dermatovenerologickou kliniku Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a v letech 1921–1956 byl jejím přednostou. Na fakultě je po něm dnes pojmenován Klub Antonína Trýba. Zabýval se pohlavními nemocemi, je průkopníkem histopatologie kůže u nás. Byl asistentem v Histologickém ústavu Univerzity Karlovy v Praze, působil na Kožní klinice České lékařské fakulty v Praze pod vedením profesora Vítězslava Janovského, během 1. světové války vedl vojenskou nemocnici pro veneriky v Pardubicích, v letech 1919–1920 pracoval na Sibiři při misi Československých legií mezi Vladivostokem a Tomskem, poblíž Vladivostoku také řídil nemocnici pro veneriky. V letech 1927–1928 a 1952–1953 byl děkanem Lékařské fakulty MU. Původně byl sociálním demokratem, po sloučení části sociálních demokratů s komunistickou stranou se stal členem KSČ. Byl vyznamenán Řádem 25. února a v roce 1954 obdržel Řád práce. Byl šéfredaktorem Lékařských listů, členem redakce České dermatologie a Encyklopedie praktického lékaře, psal do Lidových novin. Byl badatelem, básníkem a prozaikem.