Martin Pokorný byl rakouský a český matematik, pedagog a politik, v 80. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu. V období let 1846–1854 vystudoval gymnázium v Hradci Králové a pak filozofii na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Získal kvalifikaci pro středoškolského učitele matematiky a fyziky. Od roku 1858 byl po tři roky soukromým učitelem v rodině šlechtice Podstatského Tonserna. Od roku 1861 vyučoval na německém gymnáziu v Praze na Novém Městě, nejprve na zkušební dobu jednoho roku, pak coby suplující učitel matematiky a češtiny. Od roku 1865 byl profesorem matematiky a od roku 1875 ředitelem reálného gymnázia na Malé Straně. V čele tohoto ústavu zůstal až do svého odchodu na penzi. Byl členem pražské městské rady. V 80. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1883 byl zvolen v městské kurii do Českého zemského sněmu. Působil coby matematik Vzájemné pojišťovací banky Slávia. Byl předsedou Jednoty českých mathematiků. V roce 1893 byl jmenován dopisujícím členem České akademie věd a umění císaře Františka Josefa I.. Publikoval četné odborné studie a učebnice matematiky a fyziky. Je jedním z autorů české fyzikální terminologie. Byl rovněž spolupracovníkem Riegrova slovníku naučného, později i Ottova slovníku naučného. Zemřel v lednu 1900. Pohřben je na Olšanských hřbitovech.

Jiljí Vratislav Jahn byl český chemik, středoškolský profesor, básník, odborný spisovatel a politik, manžel spolkové činovnice a feministky Boženy Jahnové. Během studií na pražské polytechnice se seznámil s básnickou družinou májovců a publikoval básně v časopisech. Počátkem 60. let přispíval do Riegrova Slovníku naučného a krátce spolupracoval s Národními listy. V letech 1863-94 působil jako profesor, později ředitel nově zřízené reálné školy v Pardubicích. Účastnil se veřejného života v pardubickém obecním zastupitelstvu, jako poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady za staročeskou stranu, kde se ve spolupráci s F. L. Riegrem věnoval především školským otázkám. Byl autorem odborných publikací a učebnic chemie. Po odchodu do důchodu roku 1894 se přestěhoval do Prahy, kde působil ve Společnosti pro průmysl chemický a řídil dívčí střední školu spolku Minerva. Byl oceňovaný pro skromnou nezištnou politickou práci, pedagogické výsledky i literární činnost. Narodil se v předhradí pardubického zámku 22. ledna 1838 jako syn vrchnostenského úředníka. Dobrá domácí příprava mu zajistila, že rychle zvládl hlavní školu a roku 1849 nastoupil na německou reálku v Praze, kde v té době vyučovali kvalitní profesoři Josef Wenzig, Josef Pečírka, Jan Vácslav Rozum, Václav Faltys aj. Tam se také se spolužákem V. Mixou začal zabývat poezií. Roku 1853 vstoupil na stavovskou techniku , kde studoval chemii a geognosii. Během studií se seznámil s Adolfem Heydukem a J. V. Fričem, který ho uvedl do družiny májovců. Roku 1858 uveřejnil svou první báseň, Mnich, v časopise Lumír. Po ukončení studií pracoval jako praktikant v Packově strojírně v Karlíně a večery trávil ve společnosti básníků . Později získal zaměstnání na stavebním ředitelství na Malé Straně. Neměl tam mnoho práce, čímž mu zbylo více ...