Tomáš Garrigue Masaryk
Parlamentní projevy 1907-1914

2002 | Nakladatelství Masarykův ústav AV ČR

Sborník. Projevy, interpelace,pozměňovací návrhy a poznámky z období, kdy Masaryk vykonával druhý a třetí poslanecký mandát. Dokumenty jsou rozděleny do oddílů podle toho, ve kterém zastupitelském orgánu byly proneseny a vztahují se k různým tématům Sborník. Projevy, interpelace,pozměňovací návrhy a poznámky z období, kdy Masaryk vykonával druhý a třetí poslanecký mandát. Dokumenty jsou rozděleny do oddílů podle toho, ve kterém zastupitelském org…ánu byly proneseny a vztahují se k různým tématům

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	694
Jazyk:	česky , německy
ISBN10:	8086495116
ISBN:	9788086495118
Editor:	Zdeněk Kárník, Vratislav Doubek, Martin Kučera
Překladatel:	Veronika Dudková
Edice:	29. svazek ed. 29. svazek ed. Spisy T.G. Masaryka
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 1. 2026 10:19
Číslo položky:	1525399

O autorovi

Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...

Více od autora