Kniha začíná nejšťastnějším obdobím historie kladrubského hřebčína – vládou císaře Karla VI. Jeho nejvyšším štolbou byl Adam František kníže Schwarzenberg, inspektorem dvorních hřebčínů František Václav hrabě Trauttmansdorff a ředitelem kladrubského hřebčína František Ignác rytíř z Hustířan. Tyto čtyři ojedinělé osobnosti společným zájem a dílem přispěly k největšímu rozvoji hřebčína po stránce chovatelské, kulturní, společenské a stavitelské.

Bohužel nástup Marie Terezie na trůn byl provázen vpádem pruských vojsk na naše území, ukořistěním mnoha koní ze Smrkovic a z Kladrub a omezením finanční podpory a nakonec evakuací kladrubského hřebčína do Kopčan.

Značná pozornost je věnována právě i Kopčanům, které se staly v letech 1765 – 1826 císařským hřebčínem a odkud pocházejí zakladatelé chovu běloušů Generale a Generalissimus.

V knize je opět pamatováno na řadové zaměstnance hřebčína i na jejich nadřízené – písaře, kontrolory, ředitele a nejvyšší štolby. Jedna z kapitol popisuje i vznik jedné z prvních manufaktur v Čechách na textil a sukno právě v Kladrubech – její rozvoj, význam i zánik.

Většina popisovaných budov, staveb či uměleckých děl pochází právě z období rozsahu druhého dílu Kroniky z let 1720 -1850 atak jsou také v knize často vyfotografovány.

Kniha končí obdobím nástupu císaře Františka Josefa I. a jeho manželky Elizabeth, zvané Sisi, na trůn.

Poutavé a vlastenecké čtení z pera Jiřího Hájka opět potěší srdce obyvatel Kladrub a širokého okolí, zaměstnanců hřebčína, chovatelů a majitelů starokladrubských koní i všech dalších, kteří se o osud kladrubského hřebčína zajímají.


zdroj: www.gotthardova.cz